Zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů č. 180/2005 Sb. zaručuje investorům mimořádně stabilní podmínky pro podnikání – výkup elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů,a to za cenu garantovanou po dobu 15 let, a /nebo podporu formou zelených bonusů. Konkrétní výše finanční podpory, kterou stanovuje Energetický regulační úřad na základě zákona (viz Cenové rozhodnutí ERÚ č. 10/2005 a 1/2006), je v mezinárodním srovnání poměrně výhodná. Svědčí o tom i velký zájem investorů, který již projevili o výstavbu nových zdrojů. Větrná energie nepatří v České republice mezitak slibné zdroje zelené energie jako v sousedních a především přímořských státech, protože větrné podmínky jsou zde kvůli topografickým podmínkám podstatně horší. Přesto dosavadní záměry investorů na výstavbu nových větrných elektráren, zpracované již do fáze zhotoveného a projednávaného posuzování vlivu záměru na životní prostředí EIA, přesahují 500 MW instalovaného výkonu. To se blíží odhadovanému potenciálu pro reálné využití větrné energie v České republice při dosažení indikativního cíle 8% podílu obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny. V tomto přehledu nejsou zahrnutynejrozsáhlejší investiční záměry s kapacitou dalších téměř 200 MW.

Většina investorů plánuje ve zhruba celkem 40 lokalitách instalaci vesměs ověřené technologie s jednotkovým výkonem 2 až 3 MW a s využitím 100 metrového tubusu. Investoři předpokládají průměrné využití instalovaného výkonu více než 2100 hodin ročně (maximální přes 2 600 hodin). To je zhruba dvojnásobek ve srovnání se staršími větrnými elektrárnami provozovanými na území České republiky, často na nevyhovujících lokalitách. Nové záměry proto buď využívají ty nejlepší větrné lokality a jsouideálně navrženy, nebo očekávanou výrobu mírně přeceňují. Předpoklady o očekávaném proudění v dané lokalitě dokládají investoři stále častěji měřením, i když ani to zdaleka ještě není pravidlem. Často však nevycházejí z měření ve vlastní lokalitě, kde se má stavět větrná elektrárna, ale z nejbližšího dostupného měření (meteorologická stanice, vysílač mobilního operátora). Rozdílná věrohodnost takto pořízených dat je nabíledni. Plánované měrné investiční náklady se pohybují mezi krajními hodnotami 25až 50 mil. Kč na instalovaný MW.

Mezi developery větrných elektráren jsou dnes již i zkušení investoři, ale často se jedná o menší firmy, obce či jednotlivce bez ověřených zkušeností v oboru a nejednou i bez dostatečného vlastního kapitálu. To představuje pro financující banky zbytečně dodatečné riziko.Dalším úskalím je projednávání záměru v místě – ne všichni obyvatelé obcí výstavbu nových větrnýchelektráren podporují. Ambiciózní záměr představil v nedávné době i ČEZ. Jeho strategie je ale založena především na nákupu rozpracovaných projektů výstavby větrných elektráren od developerů, a to v celkové plánované výši cca 100 až několik set MW. Informace o nových projektech větrných elektráren v České republice jsou pravidelně obsahem mediálních zpráv.

Přinášíme přehled pouze několika málo z nich:• Společnost Proventi ve 2. polovině tohoto roku plánuje postavit Větrný park Chomutov s celkovým instalovaným výkonem 182 MW. Náklady na jeho stavbu dosáhnou 6,6 miliardy Kč. Tato společnost později počítá s výstavbou větrných i solárních elektráren o celkovém instalovaném výkonu až 300 MW.• Firma Ventureal má v plánu postavit Větrný park Blatnice v blízkosti města Moravské Budějovice. Park bude tvořit osm větrných elektráren s celkovým instalovaným výkonem 24 MW. Náklady na realizaci záměru dosahují 28,8 milionu eur (830 milionů Kč).• Krajský úřad Olomouckého kraje vydal souhlas s výstavbou Větrného parku Horní Loděnice nedaleko Šternberka. Firma Větrná energie Morava zde chce postavit devět větrných elektráreno celkovém výkonu 27 MW. Jedná se o druhý největší projekt stavby větrných elektráren,který již úspěšně prošel procesem EIA.• Zastupitelé Proseče na Chrudimsku odsouhlasili, aby se obec zapojila do projektu nové větrnéelektrárny, která by měla vzniknout v Mikroregionu Toulovcovy Maštale. Náklady na stavbujsou podle odhadů 60 až 70 milionů Kč.• Autor znaleckého posudku podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí doporučil Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje schválit záměr firmy Větrná energie Morava na stavbu Větrného parku Velká Štáhle. Počítá se se stavbou osmi větrných elektráren o celkovém výkonu 24 MW.• Krajský úřad Ústeckého kraje vydal souhlas se záměrem firmy Green Volt postavit v katastruobce Habartice u Krupky na Teplicku dvě větrné elektrárny; obě dohromady mají celkový výkon 4 MW.• Energetická společnost ČEZ chystá v Novém Hrádku na Náchodsku výstavbu jedné větrné elektrárny, která by měla nahradit současnou zastaralou větrnou farmu. Projekt v hodnotě přibližně 30 milionů Kč by se mohl uskutečnit v příštím roce.• Firma Eldaco chce postavit jednu větrnou elektrárnu o výkonu 2 MW v katastru obce Rodinov na Pelhřimovsku. Do provozu ji chce uvést v příštím roce. O povolení elektrárny rozhodne Krajský úřad kraje Vysočina, který záměr posoudí podle zákona o vlivu na životní prostředí.• Obec Hranice u Aše se zapojí do výstavby větrných elektráren. Získala 30% podíl ve firmě, která u obce vybuduje dva větrníky o celkovém výkonu 4 MW.

Zdroj: SEVEn