Nový domov pro bratry Čapkovy

Josef Čapek, známý novinář a malíř, spolu se svým mladším bratrem Karlem, tehdy již velmi populárním spisovatelem, novinářem a dramatikem, bydleli až do této doby v tmavém bytě v Říční ulici na Malé Straně. V roce 1920 oba vstoupili do Stavebního družstva městských úředníků, jež si vybralo pro svou výstavbu svah pod vinohradskou vozovnou. Zástavbu navrhl architekt Josef Kalous a přímo na projektu pro oba umělce pracoval v letech 1923-24 architekt Ladislav Machoň, který kdysi vedl ateliér Jana Kotěry a je mimo jiné i tvůrcem budovy Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Na tisícimetrovém pozemku postupně vyrostla ideální dvojvila, postavená tak, že obě poloviny byly dispozičně shodné, jen zrcadlově obrácené. Každý z bratrů měl i svou vlastní branku, ale zahrada byla společná, i když každý z nich pečoval o jednu část. Dům měl jedno patro, ale posléze k němu nechali bratři Čapkové přistavět mansardu, v ní si zřídil Karel samostatně svou pracovnu a Josef ji ve své půlce přebudoval na malířský ateliér.

ČTĚTE TAKÉ:

Josef i Karel se sem přistěhovali v roce 1925. Josef přišel do domu s manželkou Jarmilou a dcerou Alenkou. Karel se nastěhoval se svým ovdovělým tatínkem a po svatbě s herečkou a spisovatelkou Olgou Scheinpflugovou do vinohradské vily přivedl také svou novomanželku.

Vzpomínky na Karla Čapka, dům i zahradu

Na domov bratří Čapků ve své knize Jak se vařilo a žilo u Čapků vzpomíná i Vendy Vrbatová, dcera zahradníka a zároveň i šoféra Karla Čapka a panské Alžběty, rozené Venhodové: „Karel Čapek dostavěl nový dům a začal obhlížet pozemek, který k němu náležel. Několikrát rýpnul do země – a byl ztracený. Zajala ho naprostá láska k půdě a všemu živému, co z ní leze, pučí, roste i krní. Zkrátka a dobře, stal se z něho náruživý zahrádkář tělem i duší, a to pro celý život. Tátu (tím myslí autorka svého otce Václava Motla – Čapkova zahradníka) čekala na zahradě spousta práce. Karel Čapek už měl jasnou představu o konečné podobě svého zahradního království a záměr uskutečňoval s pečlivostí a pílí sobě vlastní. Ostatně jeho pozemek byl pro rozmanité pěstitelské pokusy jakoby stvořený. Za plotem se táhne pás tújí, kolem kterého vede kamenitá stezka. Následující prudký svah přímo vybízel k vytvoření alpina, tedy počesku skalky, a mezi nimi vybujely netřesky, rmen, protěže, horské fialky, levandule, tařička, olympská třezalka a další skalničkové rostliny. Pod srázem se zahrada rozběhla už docela rovně kolem celého domu. Docela vzadu vysázel Karel Čapek s pátečníky (skupina intelektuálních přátel z oblasti kultury a politiky – byl mezi nimi i T. G. Masaryk, jež se scházela vždy v pátek u Čapků – při dobrém počasí ponejvíce na zahradě) památeční březový hájek, kde spí svůj věčný psí sen foxteriérka Iris (maminka slavné Dášeňky).

Pod skalkovým svahem býval původně velký záhon růží, ale ten později putoval za dům, aby tam voněl do otevřených oken vily. Místo rozária se pod alpinem objevil bazének a kolem bazénku keře a další vhodné rostlinky. Tu a tam se zbudovala lavička, zvoucí k příjemnému posezení. Tiché a malebné zákoutí se bělalo a růžovělo rozevřenými miskami leknínů a temnou vodu občas zčeřila zlatá nebo červená rybička. Na zimu se bazének vypouštěl. Tu pak nastalo stěhování živočišných i rostlinných obyvatel do zimního skleníku ve spodní části domu.“

Po smrti Karla Čapka žila ve vile ještě po léta jeho žena Olga, která pietně uchovávala dům i zahradu v podobě, jak ji velký spisovatel zanechal.

Polovina dvojvily je na prodej

I dnes vypadá dům i zahrada stejně jako tenkrát. O pozůstalost po Karlu Čapkovi se donedávna staral Čapkův prasynovec, jehož dědeček byl bratrem Olgy Scheinpflugové. V květnu však veřejnost překvapila zpráva, že dům chce s celou pozůstalostí prodat. Částka byla stanovena na přibližně 50 milionů korun. Nakonec se tuto výjimečnou nemovitost rozhodla zakoupit Městská část Prahy 10 (na jejím pozemku dům totiž leží), která by ji ráda zpřístupnila veřejnosti a zřídila tam i badatelský literárně historický archiv.

Uzavřela s majitelem již předkupní smlouvu, teď probíhá oceňování a zhotovují se znalecké posudky na rozsáhlý originální inventář vily i na dům samotný. Starosta Městské části Prahy 10 sdělil po své návštěvě ve vile, že Čapkova pracovna vypadá jako by ji spisovatel před pár dny opustil, stejně jako například prostory, kde se scházeli pátečníci. Inventář je dokonalý – nechybí knihy, rukopisy, kresby, ale také třeba křeslo, v němž sedával první československý prezident T. G. Masaryk.

Do poloviny září by mělo být vše zhodnoceno, stanovena konečná částka, a půjde-li vše dobře podle plánu, možná už brzy se budeme tímto domem moci projít. Na zahradě kdysi architektonicky upravené žákem slavného architekta Pavla Janáka architektem Karlem Dudychem, připomínající nejen jeho pracovitou ruku, ale i Čapkovo laskavé srdce, se budeme potkávat alespoň se stínem velkého muže zakletým do jedinečné atmosféry tohoto místa. Jen pro připomínku Josefova část se neprodává, je totiž dodnes domovem vnučky Josefa Čapka.