Zařazení podlahových krytin do zátěžových tříd napovídá, jak moc bude podlaha odolná vůči běžnému opotřebení. Tedy pohybu osob. Což se ale týká i dětí dovádějících na odrážedlech, pobíhajících psů či koček, častého přesunu žide s kolečky v pracovně nebo přítomnosti člena rodiny na vozíčku.
Nepleťte si pojmy
Ale pozor, zařazení podlahy do zátěžové třídy neříká nic o její voděodolnosti, „imunitě“ vůči barvám na vlasy nebo poničení předmětem s ostrými hranami. „Například u většiny laminátových podlah neovlivní zátěžová třída poškození vzniklé nadměrnou vlhkostí, například v zimě jde o boty se zbytky sněhu ponechané na podlaze. U minerálních podlah, ale i vinylů, PVC či marmolea mohou způsobit poškození barvy na vlasy. A třeba vinyly nemají rády ostré předměty. Když táhnete těžký předmět po zemi, podlahu poškrábete. A je úplně jedno, do jaké zátěžové třídy patří,“ uvádí specialista Milan Mrkáček ze společnosti Kratochvíl parket profi, který současně působí i jako soudní znalec v oboru podlahových krytin.
Kolik je zátěžových tříd
Odborníci rozlišují tři skupiny. Zátěžová třída začínající číslicí 2 je určená pro byty a rodinné domy. Když začíná číslicí 3, jde o komerční objekty. A pro nejvíce zatěžované průmyslové provozy se používají podlahy splňující parametry zátěžové třídy začínající číslicí 4. Samozřejmě pokud chcete, můžete mít i doma podlahu, která se jinak běžně používá v obchodech nebo ve výrobním podniku.
Minerální krytiny SPC snesou vysokou zátěž.
Jak se dále liší
V rámci těchto tříd se ještě rozlišují stupně, které vyjadřuje druhá číslice v pořadí. Například krytina se zátěžovou třídou 21 (vhodná například do komory) snese méně než krytina označená třídou 23 (ideální do míst, kde je pohyb osob častý, například jde o obývák, kuchyni či dětský pokoj).
Jednotlivé třídy se navíc prolínají, takže krytina s třídou 23 se fakticky rovná 31, tedy „nejslabší“ z řady pro komerční využití (ta zahrnuje stupně 31, 32, 33 a 34).
Co rozhoduje o zařazení do zátěžové třídy
Důležité jsou hlavně dva parametry, tloušťka vrchní nášlapné vrstvy a způsob pokládky. „Rozdíly nejsou dramatické, u třicet jedničky je definovaná nášlapná vrstva 0,3 mm, tloušťka 0,4 mm už odpovídá třídě 32. A 0,55 mm je adekvátní třídám 33, resp. 42, vyšší zátěžová třída má předepsáno 0,7 mm. Tak to definuje norma, ale někteří výrobci mají nášlapnou vrstvu ještě silnější,“ pokračuje Milan Mrkáček z KPP.
Pro zajímavost: Třeba bio podlaha Wineo Purline 1500 by se teoreticky dala použít i na povrch silnice. Při testování se na ní ani po 25 000 přejezdech s 500kilogramovým nákladem při rychlosti 6 km za hodinu neprojevilo žádné opotřebení.
A jak je to s pokládkou? Podlaha pokládaná plovoucím způsobem nikdy nedosáhne zařazení do třídy začínající číslicí 4. Norma totiž stanoví, že do této skupiny patří výhradně krytiny celoplošně přilepené.
Pro které materiály zátěžové třídy neplatí
Standardně se uvádí u laminátu, vinylu, marmolea, minerálních podlah či třeba korku. U keramické dlažby je to jinak, zde se řeší oděruvzdornost. A jinak je to také u dřeva, v jehož případě rozhoduje tvrdost použité dřeviny. Hodnotu tvrdosti určuje Brinellova stupnice. Například dub má podle této stupnice koeficient 3,7 stupňů, buk 3,8. Chcete-li ještě tvrdší, volte dřevinu exotického původu, třeba merbau či jatobu s průměrnou hodnotou 7.
Ale asi jako ve všem, i tady najdete výjimky. Odborník například upozorňuje na dubovou dýhu použitou na nosné tvrdé HDF desce, tohle spojení odpovídá 5,8 až 6 stupňům na Brinellově stupnici. Jinak řečeno, takové podlahy jsou reálně tvrdší, než když si vyberete dubovou vrstvenou podlahu o síle 15 mm (tedy bez nosné desky).
Zdroj: KPP
