Kdo by neznal typicky vonící fialové kvítky s ostruhou violky vonné, jejichž plátky neobrůstají žlutý pestík tyčinkami pravidelně dokola, ale táhne je to směrem nahoru a k zemi. Dva okvětní lístky směřují vzhůru jako motýlí křídla, tři dolní pak mohou podle fantazie připomínat třeba rozevřenou náruč. Ostatně, těmito drobnými kvítky obdarovávali mládenci dívky, jejichž srdce si chtěli získat. A když se na to podíváme kolem dokola, zjistíme, že tvar srdíčka, i když poněkud pokrouceného, mají též řapíkaté listy tvořící přízemní růžici.

Navzdory tradici, kterou u nás fialka má, nepatří zřejmě k původním rostlinám. Pochází ze Středomoří, odkud se rozšířila jako okrasná rostlina do ostatních částí světa a všude zdomácněla. Proto se s ní dnes můžeme setkat kromě zahrad a parků také v listnatých lesích nebo křovinách, velmi často v blízkosti lidských obydlí. Její výskyt je však omezen nadmořskou výškou do 800 m n. m., ve vyšších polohách se objevuje jen velmi zřídka. Pro pěstitelské účely byly vyšlechtěny kultivary s bílými květy.

Květenství

Před začátkem nebo v průběhu jara, u nás většinou v březnu a dubnu.

Pěstování

Na zahrádce se fialkám bude dařit jak na slunci, tak v polostínu. Potřebují však humózní, vlhkou a dobře propustnou půdu bohatou na dusík. Pokud se rozhodneme pro jejich umístění na skalce, budou nám vděčny za zeminu promíšenou se štěrkem.

Určité nebezpečí při pěstování těchto rostlin mohou představovat slimáci nebo mšice, z nemocí listová skvrnitost.

Množení

Violky lze množit dělením vrcholových řízků na jaře nebo začátkem léta, což však vyžaduje jistou zahradnickou praxi. Pro laiky bude jistější výsev uprostřed léta. Někdy to ale bude zbytečné, protože tato bylina se nejlépe množí samovýsevem. Pokud zjistíme, že se nové rostlinky objevují daleko od matečné rostliny, nedivme se, mají to na svědomí mravenci.

Zajímavosti

Violka vonná nesloužila pouze k obměkčení srdíčka milované bytosti, ale též jako droga v lidovém léčitelství. Tentokrát se však nepoužíval ani tak květ, jako oddenek a v menší míře i celá nať. Ty obsahují řadu saponinů usnadňujících odkašlávání, dále pak hojivý sliz, flavonové glykosidy, voskové látky, alkaloid violin, vonnou silici a především sloučeninu kyseliny salicylové, která je účinnou látkou acylpyrinu. Díky ní má tato bylina také protirevmatické účinky.

Foto: www.thinkstock.cz, www.isifa.com