Pizza Margherita

Věděli jste, že nejslavnější italské pizze už je 134 let? Jejím autorem je Raffaele Esposito – někdejší nejslavnější pizzař v Neapoli. V roce 1889 město navštívila královna Margherita Savojská se svým manželem Umbertem I. a na její počest připravil tři speciální pizzy. Na jednu z nich použil ingredience v italských barvách – rajčata, mozzarellu a čerstvou bazalku. Královskému páru nesmírně chutnala, Raffaele svou specialitu královně věnoval a od té doby nese její jméno.

Jak se dělá pravá neapolská Margherita? Šéfkuchaři Jamie Oliver a Gennaro Contaldo vědí, jak na to. Podívejte se:

Zdroj: Youtube

Bloody Mary

Původ názvu slavného drinku z vodky, rajčatové šťávy, tabaska a worcesterové omáčky tak jednoznačný není. Nejčastěji se spojuje s anglickou královnou Marií I. Tudorovnou, která získala nelichotivý přídomek „bloody“ (tedy krvavá) za své kruté pronásledování protestantů. Jiné zdroje zase směřují k jedné z nejslavnějších hollywoodských hereček své doby – Mary Pickfordové. Ani autor nápoje není zcela jistý – podle jedné verze je receptura připisována Ferdinandu Petiotovi, který pracoval v New York Baru v Paříži. Podle jiné je zase dílem herce George Jessela, častého hosta slavného newyorského podniku 21 Club, který si zde tento nápoj nechával míchat jako lék na kocovinu. Tato funkce ostatně zůstala slavnému drinku dodnes.


Svíčková Wellington

Křehká hovězí svíčková upečená v listovém těstě patří mezi výjimečné a také poměrně nákladné delikatesy, které se připravují především při slavnostních příležitostech. Podle tradiční receptury totiž patří mezi maso a těsto vrstva vybraných lahůdek, jako jsou lanýže nebo paštika z kachních jater foie gras. Tuto specialitu si s oblibou nechával připravovat Arthur Wellesley, vévoda z Wellingtonu, který byl vrchním velitelem britské armády a v roce 1815 se svými vojsky porazil Napoleona Bonaparteho v bitvě u Waterloo. Na jeho počest tak získala jeho jméno.


Dort Pavlova

Lehoučký dort z bílkového sněhu vznikl na počest slavné ruské primabaleríny Anny Pavlovy, která na konci 20. let 20. století vystupovala v Austrálii a na Novém Zélandu. A dodnes se tyto dvě země přou o to, odkud původní recept vlastně pochází, a obě ji považují za svůj národní dezert. Jisté je, že svým tvarem má připomínat baletní sukni a symbolizovat lehkost a ladnost. Nejčastěji se zdobí šlehačkou a čerstvým ovocem, případně jedlými květy.


Sendvič

Název obloženého pečiva naplněného masem, sýrem, uzeninami a zeleninou je tak běžný, že by málokoho napadlo přemýšlet nad tím, odkud se vlastně vzal. Za jeho původem se musíme vydat do 17. století mezi anglickou šlechtu. Jeho autorem je totiž britský státník John Montagu, hrabě ze Sandwiche, který zbožňoval chleby plněné hovězím masem a navzdory předepsané etiketě je jedl rukama. Ve vyšších společenských vrstvách byl tento způsob konzumace zcela nepřijatelný, ale díky hraběti se rychle rozšířil. A sendviče od té doby nesou jeho jméno.

Zdroj: www.historyextra.com