O vodoměrných šachtách se toho na internetu moc nedozvíte. Je to docela specializovaná oblast, kterou je třeba vyřešit v projektu. Má to tedy na starosti projektant, člověk znalý technických norem. Ovšem my bychom samozřejmě měli vědět, co taková vodoměrná šachta znamená, co můžeme čekat za komplikace a kam ji umístit.

Vodoměr i ventil

Ve vodoměrné šachtě je vodoměr, tedy zařízení na odečet množství vody, které dům odebral. Zároveň jsou tu další druhy armatur, které jsou zapotřebí. Kupříkladu u světlosti do DN50 je vzorová skladba taková: sedlový ventil, redukce, vodoměr, uklidňující kus, integrovaná zpětná klapka, sedlový ventil, výpustní ventil. Lze sem integrovat i filtr. Ve vodoměrné šachtě nesmí být nic jiného a je přípustné pouze usazení jedné přípojky do jedné šachty.

Celá odbočka je dimenzována dle různých požadavků. Základem je ČSN 75 5401 Navrhování vodovodního potrubí, ale také ČSN 75 5455 Výpočet vnitřních vodovodů a v neposlední řadě musí být vypočítána i dle normy ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb - Zásobování požární vodou, aby bylo zaručeno stálé zásobování tlakovou vodou pro případ požáru.

V domě jen s výjimkou, jinak šachta

V odůvodněných případech a po projednání a odsouhlasení provozovatelem lze povolit umístění vodoměru do budovy, objektu odběratele za první obvodovou zdí za upřesňujících podmínek. Ty má správa místních vodovodů k nahlédnutí.

Vodoměrná šachta musí být trvale a bezpečně přístupná, odvětraná a zabezpečena proti vniknutí nečistot, povrchové i podzemní vody. Šachta musí být vodotěsná a opatřena žebříkem nebo stupadly, které nesmí zasahovat do světlosti vstupního otvoru. Průlezný otvor může být kruhový nebo čtvercový o průměru nebo délce stěny minimálně 600 mm. Zvláštní důraz je v tomto smyslu kladen na bezpečnost vstupu do vodoměrné šachty a práce v ní – šachta musí mít lehký poklop (do 20 kg), výšku pracovního prostoru min. 1,5 m. Vodoměrné šachty nelze umístit v komunikaci, přičemž pojezdové lze povolit pouze výjimečně po dohodě s provozovatelem (např. vjezd k RD), ty mohou být pouze betonové, monolitické dle postupu stanoveného výrobcem, zejména armovací roznášecí desky na vrcholové zatížení, nikdy plastové. Do pojezdové vodoměrné šachty anebo do šachty se zvýšeným rizikem BOZP by měl být přednostně osazen vodoměr pro dálkový odečet.

Pozn.: Všechny uvedené požadavky jsou jen orientační, správce vodovodního řadu je může upravovat podle vlastních potřeb.

Pozn.: Všechny uvedené požadavky jsou jen orientační, správce vodovodního řadu je může upravovat podle vlastních potřeb.

Vodoměrné šachty mohou být vyzděné, betonové, plastové (min. tloušťka stěny 5 mm). Povolují se pouze 2 způsoby napojení vodoměru ve vodoměrné šachtě, a sice protažením potrubí skrze stěnu šachty a vodotěsným utěsněním prostupu nebo napojením potrubí svařením elektrotvarovkou na výstupu z vodoměrné šachty.

Ve schválených případech je možné použít i vodoměrnou šachtu malou, která není do nezámrzné hloubky. Zřejmě nejvýraznější rozdíl mezi oběma druhy vodoměrných šachet je možné spatřovat v jejich přístupnosti a také nutnosti do nich vstupovat. Umístění vodoměrné sestavy a vodoměru v malé vodoměrné šachtě umožňuje uživateli komfortní obsluhu. Při potřebě uzavřít vodu, provést odečet či výměnu vodoměru nemusí do šachty vstupovat a vše zvládne přímo z povrchu. Tato výhoda výrazně zvyšuje bezpečnost osob. Výhodu lze v tomto směru spatřovat i pro pracovníky provozovatelů, u nichž se výrazně snižuje riziko úrazu, ať už se jedná o uklouznutí na žebříku, nebo kumulaci nebezpečných plynů v šachtě.

Prostupná vodoměrná šachta je naopak koncipována tak, aby do ní člověk vstoupil a provedl v ní potřebné úkony, v některých nešťastných případech však kvůli tomu může být ohroženo jeho zdraví či bezpečnost. I z toho důvodu je v rámci bezpečnosti a ochrany zdraví při práci stanoveno, že pro vstup do velké vodoměrné šachty je nutná přítomnost dvou osob. Jedna realizuje úkony uvnitř šachty a druhá kontroluje situaci z povrchu kvůli vzniku případných problémů.

„Pro umístění malé vodoměrné šachty je potřeba jen minimální výkop a zároveň není nutná žádná betonáž. S malou vodoměrnou šachtou zvládne manipulovat jedna osoba, přičemž její převoz si může zajistit obyčejným osobním vozem,“ řekl Marek Sýkora, obchodně technický manažer společnosti ATJ special, která se zabývá výrobou vodoměrných šachet.

Každý druh vodoměrných šachet má své výhody i nevýhody. Hluboká vodoměrná šachta znamená velké výkopové práce a nutnost podsypávky / obetonování (záleží na typu šachty). Mělká nic takového nepotřebuje. Navíc není náchylná na spodní vodu, protože nemá spodní dno.

Velká vodoměrná šachta je zase lépe zabezpečena proti zamrznutí a při správném typu a obetonování je možné přes ni i přejíždět.

„Umístění vodoměru blízko povrchu je velkou výhodou i u dálkových odečtů vody. Pokud měřidlo touto technologií disponuje, může těžit z mnohem silnějšího signálu, než když je umístěno na dně obetonované šachty,“ doplnil Marek Sýkora ze společnosti ATJ special.

Kam se šachtou?

Vodoměrná šachta je umisťována, pokud není líc budovy odběratele shodný s hranicí pozemku odběratele nebo je-li délka přípojky větší než 20 m od napojení na vodovodní řad nebo je-li délka vodovodní přípojky od hranice pozemku větší než 10 m, a pokud je trasa vodovodní přípojky lomená. Do objektů je možné vodoměrnou sestavu umístit za první obvodovou zeď. Vodovodní přípojka musí být vedena od místa napojení k vodoměrné sestavě v přímém směru bez ohybů a lomů (kromě svislého ohybu k místu umístění vodoměru). Umístění musí být takové, aby byla snadná montáž, údržba a odečet. Vodoměrnou šachtu je možné umístit těsně za hranicí pozemku (oplocení). Umístění ve veřejné komunikaci, v garáži či na parkovišti je možné jen s písemným souhlasem provozovatele.