Pod pojmem wapka se bez ohledu na výrobce schovává řada strojů, které se liší způsobem čištění a druhem pohonu, případně ohřevu vody. Takže máme vysokotlaké čističe parní, teplovodní, studenovodní a elektrické, benzínové či naftové, resp. kombinované s elektrickým pohonem a spalovacím ohřevem. Pochopení toho, jak taková myčka funguje, a definice úkolů, které má vykonávat, je základem pro správné rozhodnutí o koupi.

Větší váha, vyšší kvalita

Tlakové myčky používají motor k pohonu čerpadla, které tlačí vodu pod vysokým tlakem přes trysku koncentrující vodní paprsek. Čerpadlo je nejdůležitější součástí celého systému a od jeho provedení se odvíjí cena i životnost myčky. Nejlevnější jsou čerpadla plastová, následují slitiny hliníku a mosazi a vrcholem jsou čerpadla s keramickými komponenty. Životnost ovšem závisí také na druhu a četnosti použití, tedy zátěži, a tady dochází k lámání hranice mezi elektrickým a spalovacím pohonem. Wapky na benzín nebo naftu a s párou přenecháme profesionálům, pro běžné domácí použití stačí elektřina, ideálně v kombinaci s asynchronním motorem. Je sice těžší a dražší, zato však mnohem robustnější než motory kolektorové a má podstatně vyšší životnost. Před koupí si každopádně zjistěte maximální dobu nepřetržitého provozu a také zkontrolujte, zda příkonu motoru odpovídají hodnoty domácích jističů.

Proč wapka?

Proč wapka?

Roku 1957 založil podnikatel Guido Oberdorfer v Bellenbergu poblíž Ulmu firmu WAP Reinigungssysteme GmbH. Její výrobky se začátkem 70. let začaly dovážet také do Československa, používaly se pro čištění ve velkých průmyslových podnicích. Pamětníci dosvědčují, že šlo o velké výkonné stroje, které fungovaly na naftu a produkovaly spoustu horké tlakové vody a oblaka páry. Brzy poté se na lepších čerpacích stanicích státního podniku Benzina začaly objevovat malé ruční myčky na automobily od stejného výrobce. A na konci 80. let zahájila továrna Kovofiniš v Ledči nad Sázavou licenční výrobu průmyslových myček pod stejným názvem. To vše přispělo k přebrání názvu do obecného jazyka – podobnou historii má u nás například vysavač, lidově zvaný lux. Zajímavé je, že v Německu se pro stejné stroje prosadil název firmy Kärcher, která ovšem vznikla již o 7 let dříve. Název Wap se v Německu pro vysokotlaké myčky dnes používá pouze v regionu okolo původní továrny, kterou však před téměř 20 lety převzal jeden z největších světových výrobců čisticí techniky, dánská firma Nilfisk.

Důležitý je tlak

Pokud budete chtít jednou za uherský rok jen opláchnout zablácená kola po rodinném výletu a ošplíchnout auto na chatě, nemá samozřejmě smysl chodit s kanónem na vrabce a kupovat profesionální vysokotlaký čistič za drahé peníze. Na to bude bohatě stačit zahradní hadice s připojeným kartáčem, případně si můžete wapku jednou za čas vypůjčit, ušetříte alespoň místo.

Pravidelné mytí auta, propláchnutí a vyčištění okapů a umytí fasády nebo terasy však už vyžaduje určitý stupeň mechanizace a zde nastupují vysokotlaké čističe. Každá z uvedených činností potřebuje určitý pracovní tlak vody a podle tohoto základního kritéria je třeba wapku vybírat. Rámcově lze sice říci, že pokud se výstupní tlak bude pohybovat mezi 110 a 160 bary, chybu neuděláte, ovšem vyšší pracovní tlak je vždy možné lehce zredukovat – pokud nemá stroj přímo tlakovou regulaci, tak už jen pouhým oddálením trysky od povrchu. Naopak to ale jde jen omezeně a komplikovaně, například výměnou trysek. Pozor si dejte na obvyklou fintu neseriózních prodejců – je velký rozdíl mezi maximálním přípustným a výstupním pracovním tlakem, občas se uvádí jen ten první.

Studená nebo teplá

Dalším důležitým kritériem, které lze z tabulky vyčíst, je spotřeba vody, tedy průtok. Rovnice je jednoduchá – čím vyšší průtok, tím rychleji by měla být práce hotová. Platí to ovšem orientačně, záleží na míře a druhu znečištění povrchu, tlaku vody a spoustě dalších parametrů. Pro urychlení mytí lze také použít teplou vodu. Ne každá wapka je na to zařízena a v hobby kategorii se s účinným samostatným ohřevem příliš nesetkáte. Pro běžné použití stačí možnost připojení přívodu teplé vody z vodovodního kohoutku, čistič by měl snést alespoň 40 °C, 50–60 °C je ta lepší varianta. U studenovodních si ale dejte pozor zejména při mytí auta – vůz by předtím neměl stát na sluníčku, jinak riskujete poškození laku.

Je třeba také vyřešit zdroj vody. Hadice ji sice přivede i na vzdálenější místa, zkontrolujte si však, zda jí bude dostatek, aby dokázala stroj zásobovat. Jde to jednoduše – změřte si, kolik vody načerpáte za minutu, vynásobte to 60 a porovnejte to s udávaným průtokem wapky. Tlak zdroje není až tak důležitý, o ten se postará čerpadlo. Některé modely mají také možnost samostatného nasávání z nezávislého zdroje, např. z barelu. Tam se však zásadně doporučuje předřadit jemný filtr, který ale neuškodí ani při napojení na vodovod. Užitečná je také možnost přidávání čisticích prostředků. Levnější varianty mívají připojenou nádobu, lepší provedení disponují nádrží integrovanou přímo do tělesa stroje a regulací dávkování.

Příště si probereme práci s wapkou, druhy a také se podíváme na několik zajímavých modelů.

Tento

Tento článek jste mohli najít v časopisu Dům&Zahrada 9/21.