Zatímco pro jedny je stanování v kempu kompromis mezi pobytem v přírodě a dostupností všeho potřebného, pro jiného jde o nudu. Pokud si chcete užít víc autentické přírody při nocování mimo běžné turistické oblasti, měli byste mít přehled o tom, kde je stanování povoleno zákonem.

O stanování mluví hned několik zákonů

Představa možnosti stanovat kdekoliv, kde by se vám líbilo, by se vám nejspíš zamlouvala nejvíc. Stanování je však (nejen v Česku) regulováno zákony. Jde o způsob, jak předcházet znečištění životního prostředí.

Přespávat nemusíte jen ve stanu. Podívejte se na video:

Zdroj: Youtube

Na podmínkách, které upravují chování v přírodě, se podílí několik zákonů:

  • zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí,
  • zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny,
  • zákon č. 289/1995 Sb., lesní zákon,
  • zákon č. 254/2001 Sb., o vodách.

Existuje rozdíl mezi tábořením a nocováním?

I když vám vstup do lesa nikdo nezakáže, jinak je tomu v případě, že zde chcete přespat. V tuto chvíli dost záleží na tom, s jakými pomůckami v lese chcete přespat a co chcete při svém pobytu dělat.

Kdy se jedná o táboření?

Podle Souboru stanovisek k zákonu o ochraně přírody a krajiny se tábořením myslí: „souhrn různých činností umožňujících vícedenní pobyt v přírodě spojený s přenocováním, a to obvykle ve stanech (stavění stanů, příprava stravy, hygiena, likvidace odpadků atd.)“.

Za táboření se považují činnosti, při nichž by se mohlo poškodit životní prostředí. Pokud přespíte pod přístřeškem, jedná se o stanování, to je bez souhlasu majitelů pozemků mimo vymezená místa zakázané. Pokud budete stanovat ve volné přírodě, koledujete si o pokutu až do výše 5 000 Kč.

Zajímavost: Rozdělávání a udržování ohně je zakázáno do vzdálenosti 50 metrů od okraje lesa. Mimo tato místa oheň rozdělat lze, ale jen se souhlasem majitele pozemku.

Přespat „jen tak“ většinou můžete

Za nocování či bivakování se považuje nocování pod širým nebem pouze s karimatkou a spacím pytlem, při kterém zaberete maximálně 5 metrů čtverečních a nezanecháte po sobě žádné stopy. Nocujete tedy bez vykonávání dalších aktivit, které by mohly les poškodit. Pokud si pověsíte šňůru na prádlo, už jde o táboření.

Nocování zákon nezakazuje, ovšem i zde jsou výjimky. Nocovat a tábořit nemůžete v národních parcích (České Švýcarsko, Krkonoše, Podyjí,…), dále v chráněných krajinných oblastech a přírodních rezervacích. Třeba v Krkonošském národním parku můžete bivakovat jen na označených turistických cestách. Táboření je zde zakázáno úplně.

Zdroj: zákon č. 17/1992 Sb., zákon č. 114/1992 Sb., zákon č. 289/1995 Sb., zákon č. 254/2001 Sb.