Sklo nás chrání před chladem, ale i před přehříváním, před hlukem a stejně tak musí být odolné proti nárazu a úderu. Pojďme se podívat, co by takové sklo mělo splňovat konkrétně. Začneme u akustiky.

Jak to funguje

Jak to tedy s těmi akustickými vlastnostmi je? U jednoduchého jednovrstvého skla v zásadě platí pravidlo, že „čím tlustší sklo, tím více zvuku se od něj odrazí. Jednoduché sklo je však možné použít prakticky jen uvnitř interiéru, navíc v omezené míře,“ vysvětluje Michal Široký, marketingový manažer společnosti Saint-Gobain Building Glass, se kterým jsme problematiku okenního zasklení probírali.

Při použití izolačního skla, tedy známého dvojskla nebo dnes spíše už trojskla, se k prostupu hluku navíc přidává i vliv rezonance. „V distanční komoře mezi skly je totiž prostředí s výrazně jinou rychlostí šíření zvuku, a to kvůli plynu, kterým je prostor vyplněný. Proto se vlnění vstupem do plynu výrazně zpomalí a při zabrzdění rozvibruje sklo, ze kterého vystupuje. Protože z komory není úniku, přenášejí se vibrace tlakem plynu z jednoho skla na druhé,“ popisuje Michal Široký princip fungování akustiky ve skle. „Při širší komoře jsou vibrace skel méně synchronizované (vnitřní je proti vnějšímu více zpožděné) a zvuk je díky tomu lépe utlumen,“ dodává.

Akustiku je třeba řešit jako první

Ještě mnohem větší útlum nastává, pokud je jedno sklo tlustší než druhé. Vibrace pak mají odlišnou frekvenci a jejich vlny se navzájem zruší. Tohle řešení ale mnohdy bývá kamenem úrazu, pokud není zvukově izolační funkce oken respektována již v návrhu. „Větší tloušťka skla i širší komora vyžadují širší rám, a tím pádem i větší stavební hloubku okna. Pokud je požadavek na odhlučnění řešen až dodatečně, mnohdy už na ideální řešení není dost místa. Akustika by tedy měla být jednou z prvních věcí, kterou je nutné při výběru okna specifikovat,“ upozorňuje Michal Široký.

Ještě lepším řešením je použití laminovaných skel s akustickou PVB fólií. Ta totiž řeší i problém tzv. kritických frekvencí. Akustická fólie se v laminovaném skle nachází mezi jednotlivými skleněnými tabulemi. Není tak možná dodatečná montáž na již existující okna jednoduchým nalepením, jak je to třeba běžné při nalepování reklamních fólií.

Nezapomínejme na protisluneční ochranu

Dalším důležitým atributem pro výběr skla je propustnost světla. Ta jde ruku v ruce s prostupem tepla. Denní světlo je rozhodující pro pohodu uživatelů budov, současně však sklo s vysokým prostupem světla může způsobit přehřívání interiéru. „Světlo a teplo jsou dvě strany stejné mince a navrhnout ten správný poměr závisí i na očekáváních zákazníka, protože jenom ten ví, jak si každodenní život takříkajíc za sklem představuje – co je ochotný snášet, a co již ne,“ říká Michal Široký.

Protisluneční skla mohou být dobrým pomocníkem zejména pro jižní, jihozápadní a západní strany domu a pro terasy – letnímu přehřívání zabraňují a současně propustí dostatečné množství světla do interiéru. V zimě naopak zabrání nežádoucím únikům tepla. U severní strany ovšem pozor, tam jsou požadavky jiné – z oken směřujících na sever chceme vytěžit jak co nejvíc světla, tak ideálně i nějaké teplo zdarma. Použitím protislunečního skla bychom se tak o tuto možnost zbytečně ochudili. Tato orientace tedy vyžaduje zcela jiný typ skla než okna s orientací na jih.

Díky sklu tak můžete docílit snížení zahřívání interiéru, skvělé tepelné izolace, úspory za energie a samozřejmě budete mít dostatek světla v zimě i v létě. Nejvyšší modely protislunečních skel dokážou odrazit až dvě třetiny tepelné energie přicházející ze slunce, a ochránit tak interiér před přehřátím. Je to zásluhou toho, že kraje okenní tabule jsou zevnitř pokovené, tedy potažené nízkoemisní vrstvou oxidu stříbra, která se nanáší katodovým rozprašováním.

Sklo musí být pevné a odolné

Při výběru skla je nutné dbát také na jeho bezpečnostní požadavky z pohledu ochrany proti poranění osob nebo ochrany proti vloupání. Bezpečnostní skla se vyrábějí dnes různými technikami, přičemž nejběžnější jsou tzv. kalená a vrstvená neboli jinak řečeno laminovaná skla. Proces kalení spočívá v ohřátí skla na vysokou teplotu s následným prudkým ochlazením proudícím vysokotlakým vzduchem. Tím se během několika sekund ochladí povrch skla, ale vnitřní část zůstává teplá. Sklo tak získá vnitřní napětí, a tím i lepší vlastnosti. Oproti tomu laminované sklo je tvořeno tabulí skla spojenou speciální fólií, která sklu dává pevnost a pružnost. „Takové sklo sice praskne, ale nerozpadne se, nikoho nepořeže a drží svůj tvar. Opět zde platí, že když se na požadavek bezpečnosti myslí už zpočátku, je možné sklo v oknech navrhnout komplexně tak, aby výsledný produkt vyhovoval všem očekáváním majitele,“ uzavírá Michal Široký.

Veškeré výše zmíněné vlastnosti přitom lze kombinovat. Nemusíte se tedy bát, že budete muset kvůli vysněnému tichu v domácnosti oželet výhody protislunečních skel. Vše je pouze o tom porozumět několika základním principům a nenechat se strhnout touhou na oknech ušetřit, protože ušetřené peníze byste brzy promrhali právě třeba na únicích tepla. Ty jsou koneckonců jedním z častých důvodů, proč lidé k výměně oken přistupují. S nadcházející zimou tedy rozhodně stojí za to zvážit, zda by výměna oken nepomohla i vám – nejen v oblasti domácího komfortu, ale do budoucna také finančně.