Vyvýšené záhony mohou velmi pomoci při práci na zahradě. Lépe se udržují, je k nim snazší přístup, a pokud jsou vystavené na pevném podkladu, a nikoli přímo na zemi, neprorůstají plevelem z okolní půdy. Pokud zvolíme správnou velikost a umístění a také osazení rostlinami, velmi si ulehčíme jejich údržbu a práce na nich bude rozhodně příjemnější.

Jaké rozměry vybrat?

Velikost záhonů by se měla odvíjet podle toho, kde záhony budou stát a jaký k nim máme přístup. Pokud budou z jedné (dlouhé) či více stran u zdi, pak je dobré, aby nebyly příliš široké, protože k nim potřebujeme mít snadný přístup. V takovém případě volíme šířku maximálně 80-90 cm pro pohodlný přístup.

Pokud jsou záhony umístěny tak, že k nim máme přístup z obou dlouhých stran, je možné vybudovat záhon i o šířce 150 cm. Pokud volíme atypické tvary záhonů a ne klasické obdélníky, pak je vhodné vždy dobře promyslet, kudy budeme mít k záhonům přístup, a podle toho volit šířky jednotlivých částí.

Výška záhonů závisí na tom, jak vysoké obložení si zvolíme a jak záhon naplníme zeminou. Vysoké záhony mají výhodu, že se k nim nemusíme tolik ohýbat, takže šetří naše záda. A kromě toho do nich umístíme více zeminy se živinami, takže není nutné takový záhon každý rok nebo dva obměňovat.

Některé záhony nemůžeme ani označit za vyvýšené, protože jsou zbudované přímo v zemi na úrovni okolní plochy, mohou však být ohraničené uvnitř, například fólií nebo plastovou, dřevěnou či kovovou stěnou, a nahoře mít jen oddělující obrubník nebo jinou estetickou dělicí linii. Takové se většinou používají pro rostlinné ostrůvky bylinek nebo trvalek uprostřed trávníku apod.

Jak vyrobit záhon?

V současné době můžeme záhony přímo zakoupit hotové, stačí je sestavit. Nebo můžeme využít materiály, které máme k dispozici doma, jako dřevěné desky či prkna, ale také drátěné konstrukce, které vyplníme kamením – tzv. gabiony, mohou to být i betonové prefabrikáty nebo při zabudovaných záhonech stačí nepropustná fólie a pak dlaždičky nebo obrubníky či zbytky zámkové dlažby a podobně.

Po sestavení daného tvaru vyplníme prostor nepropustnou fólií, která zamezí prorůstání kořenů rostlin ven, a naopak vrůstání plevele z okolí dovnitř. Pak vrstvíme jednotlivé vrstvy.

Nejprve by měl na dno přijít dřevnatý, ale chemicky či barvami neošetřený materiál, jako jsou zbytky větví, kůra, mohou být i třísky, které nám zbyly z rámu. Prosypeme jej trochou zeminou a udusáme. Následuje vrstva dřevěné štěpky a na ni hnůj, listí a další bylinný odpad. Pozor však, aby odpad byl zdravý! Pokud máte zbytky listí nebo odstraněné větve z nemocných keřů či rostlin, rozhodně sem nepatří. Plísně či houbové choroby v zemi přežijí a měly by negativní dopad na zdraví pěstovaných rostlin. Dále následuje vrstva kvalitního kompostu, který může být uleželý jenom zčásti, neboť v zemi se ještě rozloží. Nakonec přijde vrstva zeminy, která může být promíchána s již hotovým kompostem.

Jak záhony osadit?

Při osazování hraje opět částečně roli to, kde je záhon umístěn. Pěstujeme-li na záhoně zeleninu či trvalky, je vhodné vysoko či mohutně vzrůstající rostliny umístit dozadu a nižší rostliny dopředu, abychom měli jednodušší cestu k jejich údržbě.

Pokud jsou záhony umístěny do prostoru a máme k nim přístup z obou stran, dáváme vysoké rostliny doprostřed a směrem k okrajům umisťujeme nižší. Jedním důvodem je snazší údržba, dále ale také to, že některé rostliny, jako například rajčata, papriky apod., potřebují opory. Pokud bychom rostliny s oporami umístili na kraj, špatně by se nám dostávalo k těm ostatním.

Na závěr...

Vyvýšené záhony jsou skvělé nejen pro zahradu, ale díky možnosti jejich přenášení je můžete využít i na větších balkonech nebo terasách, kde mohou také velmi esteticky vytvářet jakési ohrazení nebo oplocení. Lze v nich pěstovat zeleninu, stromky, trvalky i letničky, kombinace různých květin v jedné nádobě často vypadá velmi zajímavě a příjemně.

Vzhledem k omezenému prostoru, v němž je zemina umístěna, doporučujeme záhony každé čtyři až pět let obměňovat, abychom měli stále čerstvou zeminu a dostatek živin.