Suché maltové směsi jsou určitě praktické v případě, že doma potřebujete provést jen drobnou zednickou úpravu. Pokud ale stavíte celý dům, finančně vyjdou dráž. Navíc musíte jen věřit, že jde o ideální mix přísad, ze kterých vzejde ideální malta. Když si ji namícháte sami, víte přesně, co jste tam nasypali. Výsledek můžete ovlivnit s ohledem na tradiční vlastnosti materiálů.

Za starých časů se malta připravovala z hašeného vápna, vody a písku. Vápno se hasilo v jámách a nechávalo se uzrát několik let. Ke zpevnění se přidávaly i další ingredience, pro novodobého člověka podivné: vejce, syrovátka, tvaroh, vepřové sádlo nebo býčí krev. Organické příměsi používali při stavbách už staří Římané a středověká Evropa si na ně vzpomněla v průběhu 12. století. Dokonce i v pojivu zdiva Karlova mostu byla potvrzena přítomnost vaječných bílkovin, což svědčí o tom, že pověst o vejcích z Velvar nelhala. Při experimentech s mléčnými bílkovinami se navíc zjistilo, že opravdu zvyšují pevnost malty. Něco na tom asi bude, protože mnohé římské i vrcholně středověké stavby se dochovaly dodnes.

Dnes se vápno hasí za sucha a místo vajec máme cement. Ke spojení zdiva se v podstatě může namíchat jen cement, písek a voda (4 lopaty písku v poměru k 1 lopatě cementu) a bude to držet. Tato cementová malta se využívá zejména ke zdění namáhavých částí budovy, které nesou velkou zátěž (překlady, podezdívky). Její nevýhodou je však neprodyšnost a nižší tepelná izolace - nehodí se k omítání, zdivo by pod ní mohlo vlhnout.

Pro omítky, ale i pro zdění se proto nejčastěji míchá malta vápenocementová. Začátečník se může řídit poměrem 6 lopat písku na 1 lopatu cementu a 1 lopatu vápna (někdo přidává o jeden díl písku víc, samozřejmě záleží na osobní zkušenosti). U malty k omítání je důležité hledět na jemnost písku. V případě zdění může být písek i hrubší, méně kvalitní.

Jestliže se cement zcela vynechá a s vodou se smíchají cca 3 díly písku s jedním dílem vápna, vznikne malta vápenná. Jak jsme naznačili výše, středověcí stavitelé s ní dokázali divy, technologie přípravy však tehdy byla jiná. Dnešní vápenná malta není považována za natolik pevnou, aby se vyrovnala maltě s obsahem cementu. Dodnes se nicméně využívá k omítkám (pokud to s ní někdo umí), neboť je prodyšná a skvěle reguluje vlhkost.

  • Mícháte-li maltu ručně v kolečku, nejprve v něm promíchejte suché přísady a teprve pak přilijte vodu. Výsledná malta musí být lesklá, bez hrudek. Připravenou směs je třeba spotřebovat do 3 hodin, než ztuhne.