Z dob minulých - keltské osady

Keltové a Čechy patří k sobě odedávna. Vždyť nám také dali jméno. Podle keltského kmene Bójů se nazýváme ve světě Bohemia, Boemia, Boheme či Bohmen. I když největší systematický výzkum keltských památek je spojen až s 20. stoletím, přesto už Bohuslav Balbín v 2. polovině 17. století psal o zbytcích monumentálního hradiště u Zbraslavi, které prozíravě spojuje s českými Kelty. Keltské oppidum Závist rozkládající se na vrchu čnícím 200 m nad soutokem Vltavy a Berounky naproti Zbraslavi je už z daleka viditelnou dominantou místní krajiny. Závist byla opásaná třemi kruhy hradeb, na vrcholu mělo hradiště rozlohu 27 hektarů. V letech 1963 – 1989 zde probíhal intenzivní archeologický průzkum. Dnes zde sice najdeme turistickou stezku s několika panely vyprávějícími o objevech spjatých s keltským oppidem, ale to je asi tak všechno. Jinak je místo spíše pusté a je potřeba velké fantazie, abychom si tam dokázali představit významné životem pulsující keltské město. DvorceNejčastějšími stavbami keltských oppid byly dvorce. Šlo o ohrazené areály, které zahrnovaly celou řadu obytných i hospodářských staveb. Nejdůležitější budovou byl velký obytný dům. Měl půdorys čtverce nebo obdélníku. Většinou šlo o tzv. kůlovou konstrukci stavby, kůly spočívaly v jámách nebo základových žlabech, výjimečně byly zčásti položeny na kamenných podezdívkách. Dům byl většinou 10 m dlouhý a 7 m široký a měl minimálně dvě místnosti. Vedle velkého domu se nacházely v blízkosti zemědělských usedlostí ještě drobnější domky, některé zbudované jako polozemnice. Archeologové zde také našli špýchary, sýpky a chlévy. Malé usedlostiByly postaveny v blízkosti hradeb, a tak archeologové předpokládají, že jejich obyvatelé vykonávali strážní službu. Vlastní domy byly tzv. nepravými srubovými stavbami, kde kůlová základová konstrukce byla doplněna vyplétáním proutí. Sedlové střechy, spadající až téměř k zemi, kryly došky. Domy na terasáchNa příklad na keltském hradišti v Hrazanech nalezli archeologové tento typ domů. Vznikaly na terasovitých plošinách. Domy měly kamenné podezdívky a i terasy byly zpevněné kamením. Zadní stěna domu se opírala o odkopaný svah. Stavby byly dlouhé 10 až 21 metrů a našli bychom v nich řadu menších místností. K zásobování vodou zde byly studně, které měly dřevěnou krytou stříšku. Keltští stavebníci zde prokazovali tesařské mistrovství. Domy byly rozmístěny v jakousi čtvrť, v níž podle nálezů žili řemeslníci, našly se zde i stopy ulic, zpevňované štěrkováním.Vynikající úrovně zpracování dřeva dosahovali Keltové také díky specializovaným nástrojům, kterými předhonili i raný středověk. Používali už například kleště, pilníky, kladiva a pily (tu neznali ještě raně gotičtí truhláři).SvatyněŠlo většinou o typické tzv. „kruhové domy“. Byly zastřešené doškami, které spadaly téměř až k zemi. Dveře byly umístěny směrem na východ. Celá stavba připomínala „černošskou chýši“. V okolí svatyní byly nalezeny ovčí a prasečí kosti, zřejmě zbytky zvířecích obětí.Keltoi – snaha o zachování keltské kulturyV posledních desetiletích se v Evropě a záhy i u nás začala rozvíjet experimentální archeologie, do které se pouštějí nejen erudovaní odborníci, ale i řada tzv. laiků, většinou nadšených mladých lidí toužících vyzkoušet si na vlastní kůži, jak se jejich předkům kdysi žilo.K nim patřila a patří i skupina Keltoi, která až do letošního jara provozovala Osadu Keltů v Mladé Boleslavi. Lidská lhostejnost a vandalství však mohou za to, že zde rekonstrukce keltských staveb už nenajdeme. Keltoi se však nevzdali a začali s novým projektem v Prášilech na Šumavě, kde se jim díky podpoře obce daří. Do zimy by měli dokončit první stavbu.Keltoi také zřídili Informační centrum keltské kultury na zámku v Nižboru, kde se zájemci o Keltech mohou dozvědět mnoho zajímavého, a koho přece jen láká stavitelské umění keltské civilizace, může navštívit zámek v Benátkách nad Jizerou, kde je již od roku 2000 právě občanským sdružením Keltoi instalována dlouhodobá interaktivní výstava pod názvem Hrajeme si na Kelty. Návštěvnici si zde mohou sami vyzkoušet různé keltské pracovní a výrobní techniky a také se seznámit s rekonstrukcí keltského domu. Sdružení Keltoi v Benátkách nad Jizerou také představuje tři zajímavé stavební dispozice keltských domů - pozemnice, srub, nadzemní dům.Polozemnice - první z nich Byla postavena tak, že nejprve se musela vykopat v zemi čtyřúhelníková jáma s kolmými stěnami a rovným dnem. Do něj byly zapuštěné nosné kůly. Střechu tvořily slaměné nebo rákosové došky. Stěny byly roubené ze štípaných kmenů nebo z proutí a zamazávané mazanicí – tedy směsí jílu a slámy. Kouř z ohniště vycházel otvorem ve střeše. Do polozemnice se sestupovalo po schůdkách nebo po žebříku. Základním stavebním materiálem pro tyto stavby bylo dubové dřevo.SrubStěny domu byly tvořeny opracovanými vodorovně položenými kmeny zapuštěnými do drážky v rohových svislých trámech. Nadzemní domySloužily především k uložení zásob, především obilí. Používaly se však také jako řemeslné dílny a samozřejmě se v nich i bydlelo. Část obytného domu byla ohrazena několika kmeny do širokého obdélníku vystlaného slámou a senem a přes něj byly přehozené kožešiny – to bylo keltské lůžko. V domě bychom také našli keramiku vyrobenou již na hrnčířském kruhu, železné či bronzové konvice, vědra, poháry a závěsné kotlíky, případně nože, sekery, drtidlo na obilí nebo rotační mlýnek, kladivo, hoblík, kleště, jehlu, břitvu, nůžky, pinzetu, brousek, řetěz, rošt i lopatku. V domě také nechyběly tkalcovské stavy, oděvy a bronzové šperky, boháči zde také uchovávali zlaté mince – tzv. duhovky. Keltská oppida zůstala znamením české krajiny, i když zde už dávné stavby nenajdeme. Některé z nich mají pro návštěvníky připravené naučné stezky s panely, které nejen slovy, ale i nákresy přibližují turistům keltskou minulost ostrohů nad řekami Vltavou, Berounkou či Chrudimkou. Až občanské sdružení Keltoi dostaví Osadu Keltů v Prášilech na Šumavě, nebudeme se už muset jen v představách přenášet do dávné minulosti. Do té doby si můžeme slávu tohoto etnika připomenout alespoň na zámku v Benátkách nad Jizerou, na zámku v Nižboru či v Nasavrcích u Chrudimi, kde otevřelo v letošní sezóně občanské sdružení Boii Nasavrky pozoruhodnou výstavu o Keltech na Chrudimsku nazvanou Po stopách Keltů. -daš-