Areál kostela svatého Prokopa a vůbec poutního místa na Sázavě, které jsou majetkem Římskokatolické farnosti Sázava – Černé Budy, prošel v nedávné době významnou rekonstrukcí. Chcete-li vidět obnovená místa a také se dozvědět zajímavosti o nich, a hlavně o svatém muži, který je se Sázavou neodmyslitelně spjatý, užijte si prohlídku Český patron svatý Prokop. Dokonce i v prosinci běžně od pátku do neděle. A kdybyste sem chtěli jet ve větší skupině, nad 10 osob, lze se objednat předem i na jiné dny kromě neděle. Více informací o prohlídce nebo i dopravě najdete zde.

Ponořme se do historie

Životní pouť svatého Prokopa by vydala na román. Podle legend pocházel ze zemanského rodu, zamlada byl ženatý, stal se otcem a dnešními slovy řečeno pracoval jako kněz. Posléze se však rozhodl „radikálněji následovat Krista“. Opustil rodinu i práci, a než se stal poustevníkem na samotě u řeky Sázavy, přebýval jako mnich v pražském Břevnovském klášteře. Posléze ho životní cesty svedly s knížetem Oldřichem, který díky tomuto setkání inicioval založení sázavského benediktinského kláštera. Svatý Prokop se stal prvním opatem a se svými bližními také šiřitelem staroslovanské vzdělanosti (v tomto klášteře se až do konce 11. století zachovala staroslověnština), dokonce s mezinárodním přesahem. Kromě autorství mnoha důležitých písemných památek se klášter stal známý rovněž jako místo, které pomáhá chudým a nemocným.
Až tady budete, možná tyhle dávné doteky minulosti v podobě prolnutí duchovní a kulturní oblasti dokonce nějakým způsobem pocítíte.

V kostele se vyplatí dívat se také vzhůru. V kostele se vyplatí dívat se také vzhůru Autor: Tomáš Slavík

Radujme se ze současnosti

Letos v létě byla ukončená obnova důležité části areálu Sázavského kláštera, kterou vlastní římskokatolická farnost, podle návrhu architektů ze Studia acht. Prakticky šlo o restaurování barokního kostela svatého Prokopa, dokončení a zpřístupnění krypty, věže a torza gotického trojlodí, ale také vybudování komunitního a informačního centra na faře a obnovu prostranství před kostelem.
Právě monumentální torzo gotického trojlodí s věží nedostavěného chrámu ze 14. století bude tím prvním, co vás před vstupem do kostela svatého Prokopa zaujme. Až se dostanete dovnitř a sejdete dolů do krypty, kde mají být uložené některé ostatky svatého muže, asi budete překvapení, uvidíte totiž ven. Půjde o unikátní zážitek - ač stojíte v místech pod zemí, díky úzkým okénkům lze spatřit třeba stromy v okolí řeky Sázavy.
V rámci kostela se rekonstruovala také Zimní kaple a zpřístupnily se i prostory na úrovni varhan a kůru. Na empoře můžete obdivovat novou expozici a prohlédnout si třeba alabastrovou kropenku a další překvapení.

Zimní kaple s odkrytými malbami Zimní kaple s odkrytými malbami Autor: Tomáš Slavík
S úctou k minulosti

Na staroslověnské kořeny odkazuje mříž ve vstupním portálu kostela s úryvkem liturgických textů Pražské hlaholské zlomky. Má se za to, že vznikly patrně v písařské dílně Sázavského kláštera. Motiv hlaholských zlomků architekti Studia acht zopakovali i v kryptě, ale to musíte otočit hlavu ke stropu, respektive k modernímu kruhovému lustru. A na další zajímavosti vás jistě upozorní průvodce. Třeba na tu, že svatý Prokop na obrazu starém několik staletí má zavřené oči, a přesto někteří poutníci tvrdí, že na ně mrknul. Budete mezi ně také patřit?

Čtěte také

Čtěte také

Výstava betlémů v Muzeu Karlova mostu