Jak zahradu založíme, takovou ji budeme mít. Velmi často naše sny, představy a následné realizace divoce vybočí a během několika let nás převálcují. Pouštíme-li se do zahrady sami, a navíc je to třeba naše první dílo, neboť jsme právě dostavěli, a kolikrát za život člověk buduje dům?, můžeme se dopustit řady chyb.

Příliš hustá výsadba

To je největší kámen úrazu. Chceme mít zahradu zelenou hned, a málokdo dokáže udržet disciplínu zkušeného profesionála, který si dokáže představit, jak bude vypadat zahrada nejen do roka, ale i po mnoha letech. Ví, jaké budou u kterých dřevin přírůstky, jak se rozbují do šířky i výšky.

Zahradnímu architektovi se prostě nestane (tak jako mým přátelům), že se během pár let musí do domu prodírat přes bujnou borovičku, a to se rozhodně ještě v růstu nezastavila… Další běžnou chybou je pak nevhodný výběr zeleně a špatně zvolené stanoviště. A tak nás ani husté osázení nezachrání před holými místy a pohledem na chřadnoucí rostliny, které žádnou budoucnost nemají.

Lepší je dobrá příprava

Není ale nutné čekat dlouhá léta, až vaše zahrada začne vypadat jako kousek poměrně přirozené přírody. O tom vás, doufejme, přesvědčí právě článek Příroda v zahradě, zahrada v přírodě. Její podoba se do bujné zeleně vyvinula za pouhých sedm let, a vděčí za to především pečlivé přípravě půdy, a také odborné radě a projektu ing. Martiny Forejtové (Vlnasové) z ateliéru a05. Když se na straně druhé najde ještě osvícený majitel budoucí zahrady, dopadne spolupráce velmi dobře, tak jako v tomto případě. Z původního trávníku s plastovým bazénem je krásný kousek přírody, zahrada slouží částečně jako okrasná, dílem jako užitková. Rodina tu aktivně odpočívá, má na zahradě sportovní vyžití i místa pro siestu. Odborníci opravdu nejsou zbyteční, a my naštěstí nemusíme umět úplně všechno.

TIP REDAKCE

Seznamte se s touto krásnou zahradou o trochu víc. V listopadovém vydání časopisu Dům a zahrada se dozvíte jak zahrada vznikala, pro koho byla navrhovaná.