Představme si město, které by z ptačí perspektivy vypadalo jako jedna velká zahrada. Nebylo by to krásné? Pro mnohé z nás by to krásné bylo a dokonce i možné. K realizaci je zapotřebí nebát se svou střechu pokrýt vegetací, zkrátka a dobře udělat si na střeše zahradu. Na toto téma toho již bylo a jistě bude ještě mnoho napsáno, ale i přes to, že se ví o zemích, kde jsou zelené střechy dlouholetou tradicí a že mají i mnoho výhod jako například trvanlivost, výbornou izolaci, tak se s takovými střechami v praxi setkáme jen velmi zřídka. Důvodů je mnoho, mezi ty nejdůležitější patří zvýšení nákladů na stavbu, obavy, nedůvěra a upjatost stavebníků či architektů. Je pravdou, že investoři, kteří mají chuť zrealizovat nápad zahrady nad hlavou se rychle změní poté, co zjistí kolik by je realizace stála, cena se obvykle pohybuje ve vyšších sférách. Vezmeme-li však v úvahu, že zelené střechy mají i ekologickou funkci a působí jako blahodárný lék na nemocné prostředí, nebylo by špatné, aby stát podal pomocnou ruku takovým investorům a tím se zasloužil o zlepšení životního prostředí. Na západ od nás je taková pomoc prakticky běžná, neboť občan, který si ozelení střechu platí pak poloviční výši poplatků za odvádění dešťové vody do kanalizace. U nás jsou poplatky však řízeny jiným způsobem, takže se není čemu divit, že chybí jakákoli motivace, ať již jen finanční. Paradoxem zůstává fakt, že s každou vystavěnou budovou ubývá zeleně a naše města se pomalu ale jistě mění v betonovou říši. No a právě proto, když již nezbývá místa na zemi by bylo vhodné a namístě využít prostorů, které jsou k dispozici a tak se zasloužit o zlepšení stávajícího mikroklimatu. Ale dost s „kázáním“ a více o faktech. Zelená střecha funguje jako houba, která je schopná zadržet 70-90% dešťové vody a přebytkovou biologicky přefiltruje. Následně dochází k postupnému odpařování přes povrch a tím se dostává do ovzduší ve svém okolí, které se především v létě citelně zvlhčí a ochladí. Rovněž zelený povrch zadržuje prach, produkuje kyslík a vytváří vhodné prostředí pro život různým druhům rostlin a živočichů. To vše je důležité k udržení přírodního koloběhu a rovnováhy. A nyní si povíme něco o tom, co by se mohlo stát motivací pro nás, potencionální zájemce. Především to může být fakt, že zelené střechy mají vysoké izolační vlastnosti díky vrstvě substrátu a porostu. Neboť rostliny mají neuvěřitelnou schopnost vyrovnávat teplotní výkyvy, vezmeme-li za příklad kvalitní trávník, kdy ani v těch největších vedrech půda pod ním není přehřátá. Pokud si ukážeme k jakým teplotním výkyvům dochází u normální střechy v číslech, poznáme že rozdíly jsou značně vysoké. Takže k věci, u normálního povrchu střechy se během roku teplotní rozdíly pohybují v rozmezí –20 C až + 80C, kdežto u zeleného (vegetačního) povrchu jen - 5 C až + 25 C. Nejenže mají menší teplotní rozdíly pozitivní vliv na příjemné klima místností, ale navíc šetří samotnou skladu střechy, především bitumenové vrstvy, které pak v praxi vykazují nejméně třikrát větší životnost. Což znamená, že po nějakém čase se nám zvýšené investiční náklady vrátí. Přednosti ozeleněné střechy jsou značné a rozhodně stojí za zvážení. A pro ty z nás, které se myšlenka zelené střechy zalíbila a měli by zájem vědět o této záležitosti něco navíc, tak pro ty příště nashledanou v příštím povídání (REALIZACE).