Léto je dobou drobnějších zahradních prací, stále je však potřeba rostliny přihnojovat a zavlažovat, ideálně brzy ráno nebo večer, a pokud se červenec vydaří a je teplo, je nutná každodenní zálivka. Kdo má zásoby dešťové vody, má velkou výhodu. Co se týče hnojení, kvetoucím rostlinám často chybí fosfor a draslík, které jsou součástí organických i plných hnojiv, často s postupným uvolňováním. Hnojiv je na trhu velký výběr, speciálně určených pro konkrétní skupiny rostlin.

Okrasné květiny na zahradě sice není nutné přihnojovat, porostou i bez toho, pokud jim ale hnojivo dodáte, zvýšíte jejich vitalitu i krásu kvetení. Hnojivo však nezbytně potřebují letničky zasazené v truhlících a květináčích, neboť jej mají jen ve velmi omezeném příjmu.

Co s jahodníky po sklizni?

Pokud si ponecháte rostliny jahod na záhoně i další rok, po odplození potřebují, abyste odstřihli přebytečné výhony, které rostlinu zbytečně vyčerpávají, rostliny dobře zalijte a dopřejte jim mírné přihnojení. Pokud jsou listy jahodníků napadeny skvrnitostí, odstraňte je a nechte pouze srdíčka sazenic.

Pokud budete jahodníky vyměňovat (obvyklá délka plození jsou tři roky, potom rostlina ztrácí sílu), je červenec ideálním měsícem, protože nové sazenice nejenže stačí zesílit a nebudou ohroženy mrazíky, ale v příštím roce už budou i plodit. Od matečné rostliny odeberte dobře vyvinuté sazenice. Dejte pozor, aby byly zakořeněné, a odeberte je s celým kořenovým balem. Přesaďte je na nový záhon. Sazenice odebírejte pouze od zdravých a dobře plodících, jednoletých matečných rostlin.

Jakou zeleninu zasít v červenci?

Stále ještě je čas pro založení nové zeleninové sklizně. Vysévá se pekingské a čínské zelí, fenykl, špenát či endivie i letní saláty. Poskytnou ještě podzimní a poté časnou jarní sklizeň. Nově zasetou zeleninu je třeba pravidelně zalévat, abyste uspíšili její sklizeň. Čínské zelí tvoří na rozdíl od pekingského otevřené hlávky. Oba druhy stihnou do podzimu vyrůst, i když je zasejeme nyní. Vysít můžete také ještě mrkev, především odrůdy s kratším kořenem.

U tyčkovitých rajčat stále důsledně vylamujte zálistky, které rostliny pouze vysilují, i když již první rajčata dozrávají. (U keříčkovitých rajčat postranní výhony neodstraňujeme, protože na nich narůstá úroda). Rajčata zaléváme pouze ke kořenům, abychom zabránili přílišné vlhkosti na listech, která může napomoci pro uchycení plísně.

Okurkám kropení na list naopak prospívá, neboť je prevencí proti svilušce i padlí, kterými často trpí. Ovšem je vhodné je provádět ráno, aby do večera stihly oschnout – přemíra vlhka zase podporuje rozvoj plísně okurkové.

Příprava meruněk a jabloní na sezonu

Ovocné stromy mající bohatou násadu zatím nezralých plodů je potřeba za suchého počasí důkladně zalít. Spíše než častá a povrchní zálivka pomůže jednou za týden okolí stromu vydatně prolít, ráno či večer, odstátou, nejlépe dešťovou vodou. Půdu pod stromy namulčujte, například posečenou trávou. Před nastýláním však půdu mělce a opatrně prokypřete – mulč na zatvrdlé půdě pomáhat nebude.

Jablka, švestky a slívy je třeba chránit proti obalečům, zvláště za teplého počasí. Pomáhají světelné i feromonové lapače či žluté lepové desky. Chemická ochrana je posledním řešením, pouze pokud na stech náhodně vybraných plodech objevíte více jak čtyři vajíčka. Jsou bílá, později červeně obkroužená, pouze 1 mm velká, plochá.