Pokud jsme přece ještě něco nestačili, dokončíme to nyní, nadále můžeme pokračovat v sázení stromů a keřů, v případě zamrznutí půdy dřeviny založíme a v sázení pokračujeme až na jaře.

Dokončíme rozmístění ochrany k choulostivým rostlinám, k tomu používáme chvojí, slámu, netkanou textilii a jutu, kterou obalujeme kmeny mladých stromků.

Zimní měsíce jsou ideální pro kácení stromů a keřů, chvojí z jehličnatých stromů můžeme použít k výzdobě na vánoční svátky, ale i k ochraně rostlin před mrazem. Větve z pokácených listnatých stromů použijeme na ochranu nově vysázených stromků proti okusu zvěří. Popřípadě dáme větve na menší hromádky v blízkosti místa, kudy se zvěř dostává na pozemek.

Zkontrolujeme oplocení jak kolem pozemku, tak okolo stromků, které má bránit proti okusu zvěří.

V případě sněhové nadílky dbáme na to, aby nám mokrý a těžký sníh nezpůsobil v zahradě větší škody, proto jej sklepáváme z rostlin a živých plotů, které jsou choulostivé na rozvalení a rozlomení. V případě většího sněhového pokryvu odstraníme sníh i ze skleníku, altánu či zahradního domku. Sníh odklízený z cestiček odhazujeme k rostlinám, větší vrstva sněhu zamezí promrzání půdy, a chrání tak rostliny. Navíc při oblevě dodá rostlinám potřebnou vláhu. Při použití soli k odstranění ledu nebo sněhu dáváme velký pozor, aby se nedostala k rostlinám, dochází tak poměrně často k jejich poškození, které se projeví na jaře.

U rostlin, které přezimujeme v mrazupusté místnosti, jako jsou např. muškáty, fuchsie, laurusy, oleandry a jiné, pravidelně kontrolujeme jejich zdravotní stav, odstraňujeme suché a žluté listy, a pokud to vyžadují, tak je zalijeme. V této době se na mladých výhonech a listech, které jsou měkké a nevyzrálé, často vyskytují škůdci, jako jsou např. mšice, molice. V případě výskytu použijeme některý z přípravků na ochranu rostlin proti danému škůdci.

Zahrada, to nejsou jenom rostliny, ale i zvěř, na kterou bychom neměli v zimě zapomínat. Na zahradě můžeme alespoň zřídit krmítka pro ptáky, ti se nám přes rok odvděčí zpěvem a sběrem škodlivého a obtížného hmyzu.

Pokud nám počasí nedovolí vystrčit na zahradu ani nos a máme chuť a čas něco dělat, tak se můžeme pustit do opravy zahradního nábytku a nářadí.

A pokud jsme se letos rozhodli pořídit si živý vánoční stromek, musíme počítat s větší starostí o to, aby stromek vůbec živý zůstal. Stromek musíme minimálně tři dny před Štědrým dnem postupně přivyknout na pokojovou teplotu. Tím, že ho přemístíme nejdříve do chladnější místnosti, kde ho necháme jeden až dva dny přivyknout na vyšší teplotu, a teprve potom stromek postavíme na místo mu určené, pravidelně ho zaléváme a rosíme. V teple by neměl zůstat déle než jeden týden, potom stromek opět přeneseme do chladnější místnosti na jeden až dva dny. Pokud není venku zrovna 10 stupňů pod nulou, můžeme stromek přenést ven, v opačném případě počkáme, až mrazy poleví.

Přeji klidné prožití vánočního shonu!