Podzimní měsíce jsou z hlediska výsadby nových rostlin velmi vhodné, neboť půda je vlhká, měkká, takže se nové květiny, keře i stromky dobře sázejí a ujímají, zároveň není ani horko, ani příliš zima, takže podmínky jsou pro nové sazenice naprosto optimální. Kromě ovocných či okrasných stromků a keřů lze sázet i růže, ale neměli bychom zapomenout ani na další květiny.
Sázíme nové květiny a zakládáme skalku
Během října můžeme sázet do země cibuloviny, jež ozdobí naše záhony v prvních jarních měsících, jako jsou například hyacinty, tulipány, narcisy, dále modřence, ozdobné česneky, ale také například venkovní bramboříky či kosatce.
Z růžových keřů lze vysazovat všechny typy, tedy malé skalkové či záhonové růže, minirůžičky i velké sadové keře, jež se hodí jako solitérní keře i součást živých plotů. Půvabnou okrasou zahrad jsou také pnoucí růže či růže stromkové. Zajímavostí, která je nejen velmi krásná, ale i užitečná, jsou ovocné růže, ze kterých můžeme na podzim sklízet šípky. Nejen nové rostliny, ale i ty keře, jež na zahradě již máme, nesmíme na zimu zapomenout dobře zakrýt chvojím či textilií, jež ochrání kořenový systém rostlin před případnými mrazy.
V tomto období také můžeme založit skalku. Pokud budujeme novou, máme ideální počasí k její výstavbě. Můžeme si zvolit klasickou nebo spárovou skalku, která se skvěle hodí pro menší zahradu. Zimní počasí a především mrazy ještě mohou s jednotlivými komponenty skalky trochu pohnout, takže si kameny různě „sesednou“, na jaře vše doupravíme a pak už můžeme sázet nové rostliny.
Péče o trávník před zimou
Říjen je také měsícem, kdy je vhodné před zimou obstarat trávník. Asi kolem poloviny měsíce jej posečeme na nižší výšku, aby do příchodu zimy ještě trochu obrostl a nehrozilo mu poškození od přízemních mrazů. Kromě sečení je důležité přidat také hnojivo, a to speciální podzimní. Zatímco jarní hnojiva obsahují vysoké množství dusíku, fosforu či hořčíku, podzimní hnojivo má velké množství draslíku, který trávě pomůže zesílit a odolat zimním podmínkám.
Na podzim bychom měli trávník také provzdušnit a očistit od travní plsti, jež by v zimě mohla být zdrojem plísní. Pro menší zatravněné plochy stačí použít speciální vertikutační hrábě, pro větší plochu se určitě hodí vertikutátor, který pomůže trávníku zbavit se částečně plevele, travní plsti a mechu, ale i odumřelých zbytků trávy. To vše totiž vytváří kolem rostlinek trávníku neprostupnou vrstvu, takže ke kořenům neproudí dost vzduchu. Rostliny tak oslabují. Kromě toho tato vrstva je ideálním podhoubím pro plísňové a houbové choroby, a pokud trávník neprovzdušníme, v zimě pod nánosem sněhu či kvůli přílišnému mokru by tyto choroby mohly rozbujet a trávník zcela zničit.
Nezapomínejme na zeleninu a bylinky
Během října můžeme vyrýpnout trsy bylinek a přesadit je do květináčů. Jakmile se ještě více ochladí, přeneseme bylinky dovnitř a můžeme je využívat i během zimy. Důležité je postavit květináče s bylinkami na světlé stanoviště a pravidelně je zalévat. Určitě takto můžeme pěstovat pažitku, petržel, tymián, majoránku či oregano, ale také mátu či meduňku.
Některé druhy zeleniny stále ještě rostoucí na záhonech zde můžeme ponechat až do počátku zimy, aniž by její kvalita nějak utrpěla. Zatímco například mrkev nebo celer je vhodné sklidit a skladovat v chladné tmavé místnosti, protože přemrznutí by zcela zkazilo jejich chuť a zkrátilo jejich trvanlivost, na záhoně můžeme ponechat kapustu či některé druhy salátů. Vydrží až do teplot kolem nuly.
Přes zimu na záhonech můžeme ponechat růžičkovou kapustu, zimní pórek, kořenovou petržel či pastinák, ale také mangold nebo černý kořen. V případě holomrazů můžeme rostliny ochránit textilií, jinak je možné sklízet je postupně podle potřeby. Dále také můžeme vysazovat novou zeleninu, jako například česnek nebo některé odrůdy cibule.