Prosinec je často pojímán jako zahrádkářské prázdniny. Kvetoucí rostliny se s námi už definitivně rozloučily a z opadavých dřevin zůstaly jen holé kmeny a větve. Šedou zahrádku už jenom oživují neopadavé jehličnany a stále zelené listnáče. Nejhezčí ozdobou pak jsou přezimující barevné plody, které dokáží vykouzlit čarovnou atmosféru zejména po obalení jinovatkou nebo lehkým nánosem umrzlého sněhu. Na určitý čas se teď stanou jediným magnetem našich očí, až budeme v kožíšku procházet spící zahrádkou a přemýšlet, jak ji vylepšíme příští rok.
Začněme od země
Pokud nás nic nenapadá, můžeme se vypravit do sklepa a zkontrolovat přezimující hlízky a cibule, zda nejsou napadené plísní. Jestliže nějakou objevíme, okamžitě ji odstraníme, aby se plíseň nešířila. Prázdné místo pak vyčistíme a vydesinfikujeme třeba i některým z domácích přípravků, jako je Ajatin.
Preventivně se proti houbovitým chorobám pojistíme pravidelným větráním, nejlépe za jasného počasí, rozhodně však ne za deště. Na druhou stranu mírně vlhčíme bedýnku s uloženými řízky a nádoby s cibulovinami k rychlení. Jakmile zjistíme, že v otvoru naspodu květináče prorůstají kořínky, můžeme rostliny vynést na světlo.
Co s nářadím?
Až ve sklepě zakopneme o krumpáč či hrábě, dojde nám, že také něco musíme udělat se zahradním nářadím. Tak rychle vezmeme do ruky pořádný rejžák a pustíme se do čistění. Během této činnosti určitě zjistíme, že je třeba také nabrousit ztupenou motyčku, vyměnit násadu u lopaty apod. Samozřejmě nesmíme zapomenout ani na závěsnou poličku, aby se nám příště nářadí neválelo po zemi.
Nezapomeneme také přestěhovat pod střechu všechny hadice, které předem musíme zbavit veškeré vody. Podíváme se rovněž na zahradní ventil, zda je povolen a zároveň odpojen od hlavního zdroje vody. Vyprázdníme také všechny nádoby na dešťovou vodu a otočíme je dnem vzhůru. Jestliže používáme plastové sudy, bude jim rozhodně více svědčit, když je uklidíme do kůlny, při silném mrazu by mohly popraskat.
Přilepšíme ptákům
Chceme-li také něco udělat pro živou přírodu, začněme od ptáčků, kterým se nejlépe zavděčíme slunečnicovými semeny a kouskem zavěšeného loje. Ve zverimexu jim pak můžeme zakoupit rovnou lojové kuličky se zatavenými semeny. Rozvěsíme je na tenké okrajové větve, které jsou pro ptáky snadno dosažitelné a zároveň nedostupné pro kočky. Stejně uvažujme i v případě, když budeme chtít na zahrádce umístit krmítko. Pokud ho nehodláme zavěsit, uděláme nejlépe, když ho upevníme na dřevěný kůl vysoký 1,7 až 2 metry.
V případě, že toužíme po trvalé ptačí přítomnosti, můžeme na starším stromě ve výšce 2 až 3 metry upevnit ptačí budku. Tu si můžeme koupit nebo zhotovit z dřevěných desek do velikosti 15 x 15 x 25 cm. Průměr vletového otvoru pro sýkorky a pěnkavy se bude pohybovat okolo 3,5 cm, pro špačky okolo 5 cm. Dáme ale pozor, aby nikde z prkýnek nekoukaly hřebíky, budku natřeme pouze z povrchu a jenom netěkavými laky.
Když se oteplí
Není-li naše zahrádka právě přikrytá sněhem, projdeme se také mezi záhonky a sledujeme, zda by něco nepotřebovalo napravit. Na některých místech mohla například voda obnažit kořínky nebo cibule přezimujících rostlin. U vyšších stonků trvalek a okrasných trav můžeme právě nyní objevit nejrůznější „vady na kráse“, kterých si jindy nevšimneme. Zbavíme je proto všech zahnívajících nebo pokroucených trsů a ponecháme pouze zdravé dobře větvené stonky. Holá místa se zataženými cibulemi nebo trvalkami zakryjme mulčovací vrstvou, a pokud jsme to už neudělali dřív, obložíme všechny osázené záhonky větvičkami chvojí.
Pamatujeme také na přistínění stále zelených keřů, zvláště v místech, kde byly dříve chráněny před sluncem stěnou vzrostlejších opadavých listnáčů.
-ra-Foto: www.profimedia.cz