Mezi vilou a ulicí je slušně velká předzahrádka. Jenže je vydlážděná žulovými kostkami. A co stromy? „Ty nebylo možné vysadit kvůli už položeným inženýrským sítím,“ říká spoluautorka projektu, zahradní architektka ing. Michaela Jarošová. „Navrhli jsme sice několik variant řešení, a když stavbaři žádnou neakceptovali, rozhodli jsme se pro úplně jiný postup. Na vydlážděnou předzahrádku jsme vysadili jen trávy, protože těm stačí k životu dvacet centimetrů substrátu. Dřeviny, které si investor přál mít před domem – vilín (Hamamelis x intermedia ´Jelena´), borovici černou (Pinus nigra) a kalinu (Viburnum plicatum ´Watanabe´) –, jsou v cortenových květináčích, kde dobře přezimují. (Corten je pomalu korodující ocelová slitina, která odolává povětrnostním vlivům a nepotřebuje ochranný nátěr. Mění postupně barvu z rezavé na tmavou a patinuje. Corten se dobře kombinuje s přírodními materiály a se zelení.)
Jediná dřevina dostala šanci růst ze země: vítací strom. Landart zvolil devítimetrový sloupovitý habr (Carpinus betulus ´Fastigiata´). Welcome!
Seznam přání
Zdroj: Landart atelierAutor: Oficiální zdroj
- Zahrada ve stylu dvacátých let, kdy byla vila postavená.
- Propojit exteriér s interiéry pokojů v druhém podlaží (dům je zasazen ve svahu), tj. s ložnicí rodičů a se společnou obytnou místností.
- Několik venkovních posezení, odkud „bude na co koukat“.
- Zelenou střechu garáže.
- Zachovat pokud možno původní dřeviny a vysadit nové.
- Zeleninové a bylinkové záhony.
- Něco na mlsání.
Retrozahrada
Na dobu, kdy byla vila postavená (cca 1920-1925), nebyla zahrada nijak velká a novou přístavbou domu se ještě zmenšila. Ale ze současného uživatelského hlediska je dostačující. Jak vypadala prvorepubliková vilová zahrada? Charakteristické pro ni jsou rododendrony a magnolie, šeřík, růže, pustoryl (nesprávně jasmín), hortenzie, orlíček, lupina, kontryhel, tužebník. Je zajímavé, že i zahrady honosných vil měly užitkovou část. Obvykle tam rostlo několik ovocných stromů a nechyběl zeleninový záhon se šnytlíkem, petrželkou, koprem a libečkem. Byl schovaný v koutě zahrady nebo blízko zadních kuchyňských dveří, aby kuchařka pro zelené polévkové koření nemusela chodit daleko.
Koncept elips
Vítací habr v předzahrádce je jediný strom rostoucí ze země. Ostatní jsou v mobilních cortenových květináčíchAutor: Petr Hejna
Vlastní zahrada se rozkládá za domem, na jižní části parcely, kam není z ulice vidět. „Byla v zanedbaném stavu. Zhruba čtvercový pozemek se mírně svažoval směrem k domu. Svah jsme remodelovali do dvou výškově odlišných úrovní (rozdíl je 30 cm). Na výškovém rozhraní je suchá zídka z pískovce, stejného, jako obklad domu. Nově vzniklou dvouúrovňovou zahradu jsme uspořádali do tří různě velkých elips,“ vysvětluje architektka.
Na nižší části zahrady jsou pobytové terasy, kam se vstupuje francouzskými okny z domu. Před nimi se rozkládá elegantní, pečlivě stříhaný trávník, který ohraničuje elipsovitá křivka pískovcové zídky. Mezi terasami a trávníkem jsou záhony osazené dekorativními travinami – metlicí (Deschampsia caespitosa) a kavylem (Stipa tenuissima ´Pony Tails´), trvalkami (šalvějí, levandulí, mateřídouškou, mátou) a buxusovými koulemi. Jejich zbudování právě na tomto místě si zaslouží stručné vysvětlení.
Maskovací metoda
Terasy jsou dílo stavební firmy a vznikly už při rekonstrukci domu. Mají nejednotný formát (šířku i délku), což se negativně projevilo při projektování zahrady. Zahradní architektka přišla k nemalému problému, jak se říká, jako slepý k houslím. Působily totiž neladně a rušivě. „Hodně jsme si s tím lámali hlavu. Nakonec jsme zvolili metodu maskování. Navrhli jsme těsně u teras bohatě osazené záhony s trvalkami a vysokými travami, které vnášejí do celku dynamičnost. Nejenže je na ně pěkná podívaná, jak si přál investor, ale především zakrývají rozměrovou nejednotnost teras.“
Za zídkou je divočina
Ve vyvýšených záhonech se pěstuje zelenina a bylinkyAutor: Petr Hejna
V zadní části, mezi zídkou a plotem, kde je zahrada o 30 centimetrů výš, vládne divočina. Tady je setá louka s kopretinami, které kvetou dvakrát za léto, vzrostlé stromy a keře z původní zahrady. Pod starým ořešákem, kam vede pěšina z kamenných šlapáků zapuštěných do elipsovitého trávníku, bude posezení pro samotáře. U zadního plotu zeleninové záhony v dřevěných boxech. Vlevo staré i nově vysazené ovocné stromy (třešeň, jabloně) a rybízové keře. Vpravo zahradní domek a směrem do ulice zelená střecha garáže, kde se v letošním horkém suchém létě daří rozchodníkům a lomikamenu. A co je tu k mlsání? Nabídka je bohatá: indiánské borůvky z muchovníku (Amelanchier Lamarckii), kanadské borůvky (Vaccinium corymbosum), lesní borůvky (Vaccinium myrtillus), dřín japonský (Cornus kousa) a černý jeřáb (Aronia melanocarpa). Menu pro mlsaly doplňují lesní jahody (Fragaria vesca), kterým se tu daří a bohatě plodí.
Text: Marie Krausová Foto: Petr Hejna
CELÝ ČLÁNEK NAJDETE V ČASOPISU DŮM&ZAHRADA 12/15. Objednat lze samostatné číslo nebo získat předplatné, a to přes e-mail: predplatne@astrosat.cz, online na Předplatné časopisů nebo telefonicky: 840 336 459. Volání na bílou předplatitelskou linku je zpoplatněno zvýhodněnou sazbou 1,60 Kč včetně DPH za započatou minutu volání z pevné linky. Volání z mobilního telefonu dle tarifu mobilního operátora.
