Mezi vilou a ulicí je slušně velká předzahrádka. Jenže je vydlážděná žulovými kostkami. A co stromy? „Ty nebylo možné vysadit kvůli už položeným inženýrským sítím,“ říká spoluautorka projektu, zahradní architektka ing. Michaela Jarošová. „Navrhli jsme sice několik variant řešení, a když stavbaři žádnou neakceptovali, rozhodli jsme se pro úplně jiný postup. Na vydlážděnou předzahrádku jsme vysadili jen trávy, protože těm stačí k životu dvacet centimetrů substrátu. Dřeviny, které si investor přál mít před domem – vilín (Hamamelis x intermedia ´Jelena´), borovici černou (Pinus nigra) a kalinu (Viburnum plicatum ´Watanabe´) –, jsou v cortenových květináčích, kde dobře přezimují. (Corten je pomalu korodující ocelová slitina, která odolává povětrnostním vlivům a nepotřebuje ochranný nátěr. Mění postupně barvu z rezavé na tmavou a patinuje. Corten se dobře kombinuje s přírodními materiály a se zelení.)

Jediná dřevina dostala šanci růst ze země: vítací strom. Landart zvolil devítimetrový sloupovitý habr (Carpinus betulus ´Fastigiata´). Welcome!

Seznam přání

  • Zahrada ve stylu dvacátých let, kdy byla vila postavená.
  • Propojit exteriér s interiéry pokojů v druhém podlaží (dům je zasazen ve svahu), tj. s ložnicí rodičů a se společnou obytnou místností.
  • Několik venkovních posezení, odkud „bude na co koukat“.
  • Zelenou střechu garáže.
  • Zachovat pokud možno původní dřeviny a vysadit nové.
  • Zeleninové a bylinkové záhony.
  • Něco na mlsání.

Retrozahrada

Na dobu, kdy byla vila postavená (cca 1920-1925), nebyla zahrada nijak velká a novou přístavbou domu se ještě zmenšila. Ale ze současného uživatelského hlediska je dostačující. Jak vypadala prvorepubliková vilová zahrada? Charakteristické pro ni jsou rododendrony a magnolie, šeřík, růže, pustoryl (nesprávně jasmín), hortenzie, orlíček, lupina, kontryhel, tužebník. Je zajímavé, že i zahrady honosných vil měly užitkovou část. Obvykle tam rostlo několik ovocných stromů a nechyběl zeleninový záhon se šnytlíkem, petrželkou, koprem a libečkem. Byl schovaný v koutě zahrady nebo blízko zadních kuchyňských dveří, aby kuchařka pro zelené polévkové koření nemusela chodit daleko.

Koncept elips

Vlastní zahrada se rozkládá za domem, na jižní části parcely, kam není z ulice vidět. „Byla v zanedbaném stavu. Zhruba čtvercový pozemek se mírně svažoval směrem k domu. Svah jsme remodelovali do dvou výškově odlišných úrovní (rozdíl je 30 cm). Na výškovém rozhraní je suchá zídka z pískovce, stejného, jako obklad domu. Nově vzniklou dvouúrovňovou zahradu jsme uspořádali do tří různě velkých elips,“ vysvětluje architektka.

Na nižší části zahrady jsou pobytové terasy, kam se vstupuje francouzskými okny z domu. Před nimi se rozkládá elegantní, pečlivě stříhaný trávník, který ohraničuje elipsovitá křivka pískovcové zídky. Mezi terasami a trávníkem jsou záhony osazené dekorativními travinami – metlicí (Deschampsia caespitosa) a kavylem (Stipa tenuissima ´Pony Tails´), trvalkami (šalvějí, levandulí, mateřídouškou, mátou) a buxusovými koulemi. Jejich zbudování právě na tomto místě si zaslouží stručné vysvětlení.

Maskovací metoda

Terasy jsou dílo stavební firmy a vznikly už při rekonstrukci domu. Mají nejednotný formát (šířku i délku), což se negativně projevilo při projektování zahrady. Zahradní architektka přišla k nemalému problému, jak se říká, jako slepý k houslím. Působily totiž neladně a rušivě. „Hodně jsme si s tím lámali hlavu. Nakonec jsme zvolili metodu maskování. Navrhli jsme těsně u teras bohatě osazené záhony s trvalkami a vysokými travami, které vnášejí do celku dynamičnost. Nejenže je na ně pěkná podívaná, jak si přál investor, ale především zakrývají rozměrovou nejednotnost teras.“

Za zídkou je divočina

V zadní části, mezi zídkou a plotem, kde je zahrada o 30 centimetrů výš, vládne divočina. Tady je setá louka s kopretinami, které kvetou dvakrát za léto, vzrostlé stromy a keře z původní zahrady. Pod starým ořešákem, kam vede pěšina z kamenných šlapáků zapuštěných do elipsovitého trávníku, bude posezení pro samotáře. U zadního plotu zeleninové záhony v dřevěných boxech. Vlevo staré i nově vysazené ovocné stromy (třešeň, jabloně) a rybízové keře. Vpravo zahradní domek a směrem do ulice zelená střecha garáže, kde se v letošním horkém suchém létě daří rozchodníkům a lomikamenu. A co je tu k mlsání? Nabídka je bohatá: indiánské borůvky z muchovníku (Amelanchier Lamarckii), kanadské borůvky (Vaccinium corymbosum), lesní borůvky (Vaccinium myrtillus), dřín japonský (Cornus kousa) a černý jeřáb (Aronia melanocarpa). Menu pro mlsaly doplňují lesní jahody (Fragaria vesca), kterým se tu daří a bohatě plodí.

Text: Marie Krausová Foto: Petr Hejna

CELÝ ČLÁNEK NAJDETE V ČASOPISU DŮM&ZAHRADA 12/15. Objednat lze samostatné číslo nebo získat předplatné, a to přes e-mail: predplatne@astrosat.cz, online na Předplatné časopisů nebo telefonicky: 840 336 459. Volání na bílou předplatitelskou linku je zpoplatněno zvýhodněnou sazbou 1,60 Kč včetně DPH za započatou minutu volání z pevné linky. Volání z mobilního telefonu dle tarifu mobilního operátora.