Květinové záhony hýří barevnými květy trvalek nebo ročních letniček, na stromech dozrávají jablka a hrušky a rajčata s okurkami a cuketami nás také odměňují svými chutnými plody. V letních měsících si můžeme užívat trochu více odpočinku a radovat se z bohaté sklizně. Ale i v srpnu je čas na výsadbu některých druhů zeleniny a také pomalou přípravu zahrady na podzimní měsíce.
Ovocná zahrada
Srpen je měsícem, kdy dozrávají peckovice a malvice, tedy především hrušky, jablka, švestky, meruňky, ale i některé druhy broskví, blumy či ringle. Ovocné stromy mohou mít velmi obtěžkané větve, proto je třeba je podepřít, abychom zabránili jejich zlomení. Ovoce sklízíme opatrně, snažíme se vyhnout otlakům a natlučeninám, které způsobují rychlejší kazivost plodů.
Autor: Shutterstock.com
Z drobného ovoce dozrávají zejména ostružiny a borůvky, případně v některých lokalitách i rybíz a angrešt. U angreštu a rybízu je možné po sklizni provést pravidelnou prořezávku, při které odstraňujeme všechny slabé či poškozené výhonky a také čtyřleté větve. Tímto způsobem pravidelně stromky či keře zmlazujeme. Rovněž odstraníme slabé a odplozené výhony maliníku, které seřízneme až u země. Stejně pak prořežeme ostružiny, jakmile skončí doba sklizně plodů.
Již od července a zejména v srpnu je ideální doba na výsadbu nových sazenic jahod. Mají totiž ideální podmínky k tomu, aby před zimou dobře zakořenily – dostatek tepla, světla a také pravidelnou zálivku. Starší sazenice zbavíme přebytečných šlahounů, starých a poškozených listů a stonků po sklizených plodech. Nové sazenice sázíme opatrně, aby jejich kořenový systém byl mírně pod povrchem, nikoli příliš hluboko. Rostliny nakonec mírně přihnojíme.
Autor: Shutterstock.com
Zeleninová zahrada
Na našich záhonech postupně dozrávají rajčata, papriky, okurky, ale také některé druhy dýní, cukety, patisony a lilky. Rostliny stále pravidelně přihnojujeme, aby měly dostatek živin k dozrání plodů. U rajčat už zastřihneme jejich vršky, protože další nasazené plody by stejně nestihly dozrát a zbytečně by rostlině odčerpávaly živiny. Velmi pečlivě kontrolujeme, zda rostliny nenapadla plíseň či jiné choroby. Pokud zjistíme na listech nebo plodech známky nemoci, okamžitě poškozené části odstraňujeme, abychom uchránili samotnou rostlinu.
Jestliže jsme v červnu a v červenci vyseli nebo vysadili nějakou zeleninu, pečujeme o záhony a snažíme se je udržet bez plevele, neboť by mohl mladé rostlinky zadusit. Větší rostlinky vyjednocujeme a pak přihnojíme. V srpnu je také vhodná doba k vysévání mangoldu, kerblíku, japonské ředkve, salátu či řeřichy.
Autor: Shutterstock.com
Okrasná zahrada
Druhá polovina léta je vhodná k pravidelnému sestřihávání živých plotů, zejména těch, jež jsou tvořeny jehličnany, jako např. zeravy. Také tvarujeme solitérní stromky a keře, jako jsou buxusy či buxofolie.
Odkvetlé trvalky můžeme postupně přesazovat a také rozmnožovat. Řízkujeme například muškáty, a to i když mají ještě dobu kvetení. Řízky ihned přesazujeme do lehkého propustného substrátu, ideálně přímo do substrátu určeného právě pro muškáty. Rovněž přesazujeme či nově vysazujeme kosatce. U starších rostlin (minimálně čtyřletých) odstraňujeme staré části hlíz a ponecháváme jedinou zdravou hlízu spolu s listy, které zkrátíme asi na třetinu délky. Hlízu posadíme do půdy tak, aby její horní část zůstala na povrchu a do země šly pouze kořeny, které pak zahrneme zeminou.
Autor: Shutterstock.com
Můžeme vysazovat dvouletky, jako např. pomněnky, macešky nebo sedmikrásky, které nám vykvetou napřesrok. Také vysadíme šafrány a ocúny, jejichž květy se můžeme těšit ještě tento podzim.
Péči rovněž věnujeme trávníku, který vyžaduje pravidelnou a bohatou zálivku zejména během horkých dní a také přihnojování. Pokud trávník sečeme, je velmi důležité přihlédnout k právě panujícím teplotám. Pokud panují přílišná horka, ponecháváme při sečení vyšší vlas, neboť příliš nízko posečený trávník může slunce spálit.
Autor: Shutterstock.com
