Pokud jste dosud nestihli, měli byste zkontrolovat zahradní nářadí a přístroje, případně dokoupit, co vám chybí nebo co se během loňského roku rozbilo. Rovněž je třeba zkontrolovat uložené hlízy a cibule rostlin, jako jsou mečíky, jiřinky nebo dosny, zda nepodlehly hnilobě či plísni a jsou připravené k sadbě.

Rostlinám, které přezimovávají na chladných a tmavých místech (ve sklepě nebo na chodbách), bychom měli seříznout výhonky přibližně o třetinu délky a dosypat jim čerstvou zeminu. To se týká například muškátů, pelargonií, fuchsií či netýkavek a sporýšů.

Nezapomínejme ani na pokojovky

Právě konec února a počátek března je ideálním obdobím pro přesazování pokojovek. Rostliny přesazujeme vždy do většího květináče, aby se kořenový systém mohl rozrůst. Oproti původnímu by nový květináč měl být v průměru alespoň o 2 cm větší. Na dno vždy sypeme vrstvu keramzitu nebo štěrku jako drenážní vrstvu, potom nový substrát a rostlinu přesazujeme s celým balem. Prvních pár dní přesazené rostliny nezaléváme, aby se kořeny dobře uchytily a zesílily. Rovněž s přihnojováním není třeba spěchat, čerstvý substrát v sobě má již základní živiny, takže první přihnojení stačí provést až zhruba po třech týdnech.

Dopřejme rostlinám vláhu

Vzhledem k tomu, že letošní zima nepřinesla mnoho vody a půda může být na některých místech promrzlá, stálezelené rostliny mohou mít velký nedostatek vláhy. Pokud je ještě navíc slunečné počasí, dochází k odpařování zbylé vlhkosti z půdy, proto je třeba menší rostliny ochránit před sluncem zastíněním, například světlou textilií nebo i starými prostěradly, a všem rostlinám doplnit zálivku. Dobře zkypříme půdu, aby se otevřely póry a voda se dobře vsákla, a po zalití zakryjeme zeminu vrstvou kompostu či kravského hnoje.

Chráníme a prořezáváme stromy

Leden a únor jsou měsíce, kdy bychom měli přistoupit k prořezávání ovocných stromů, a to jádrovin (jabloně, hrušky, kdoule), bobulovin (angrešty, rybízy, josty) a také lísky. Naopak peckoviny prořezáváme až v období jejich vegetace. Pokud pěstujeme vinnou révu, s jejím prořezáváním bychom neměli otálet, neboť jí v kmenech začíná proudit míza již velmi brzy zjara.

Při prořezávání je třeba vybrat dny, kdy teplota neklesá pod 5 stupňů, nemrzne ani v noci a neprší, aby řezné plochy nenamrzly. Po řezu ochráníme velké plochy latexovou barvou, aby do řezu nepronikly houbovité choroby, které by zapříčinily odumírání větví. Lze rovněž použít štěpařský vosk, který urychluje hojení řezných ran.

Kmeny stromů očistíme a natřeme vápenným mlékem či speciálním vápenným nátěrem. Tyto nátěry totiž chrání kmeny proti výkyvům počasí a teplot. Bílá barva vápna navíc odráží sluneční paprsky, takže kmeny stromů se nepřehřívají a nevysoušejí. Pokud se na větvích či výhonech objevují příznaky padlí v podobě šedého potahu, je třeba tyto výhony odříznout až ke zdravému dřevu, abychom předešli šíření choroby. Případně použijeme i postřik, pokud se domníváme, že nemoc je již příliš rozšířená.