Vlastním
Vlastním starší dům a uvažuji o jeho rekonstrukci – problém ale je, že stavba má pískovcové základy, místy proložené kamenem, nicméně hloubka základů je pouze maximálně 50 cm. Je možné ponechat stávající základy (dům je postavený v roce 1904), nebo je nutné základy podchytit? Co případně zpevnění a dostavění základů obnáší, na jaká rizika se připravit a je vůbec ekonomicky rentabilní se do takového zásahu pouštět?
Vzhledem k tomu, že nemám k dispozici veškeré nutné údaje ke komplexnímu posouzení, tak odpovím trochu obecně. Sondami je vždy při jakékoliv rekonstrukci, kde se jedná o přitížení stavby, nutno zjistit stav současných základů. Není radno věřit pouze původní stavební dokumentaci, kterou si můžeme opatřit jako vlastníci nemovitosti v archivu na stavebním úřadu, protože stav základů nemusí odpovídat realitě. A protože jsem to zažil u čtyřpatrové vily, která měla v dokumentaci betonové základy nakreslené, ale ve skutečnosti bylo zdivo suterénu domu založeno na dvou řadách plných cihel bez jakéhokoliv betonového základu, doporučuji být opatrný.
Nutno podotknout, že zmíněná vila nevykazovala žádnou statickou poruchu. Pokud je dům postavený před více než sto lety a také nevykazuje žádnou statickou poruchu, je třeba zvážit zásah do stávajících základových konstrukcí podle rozsahu stavebních úprav objektu.
Pokud se jedná o podsklepený dům, hloubka základů je dostatečná. O zásahu do stávajících základů tedy rozhoduje stav stávajících pískovcových bloků a také zamýšlené stavební úpravy. Osobně bych neuvažoval o nástavbě nebo jakémkoliv přitížení stavby bez sanace základů. Pokud by se jednalo pouze o výměnu instalací, výměnu oken, drobné dispoziční úpravy a výměny podlahovin a podobně, bez požadavků na řešení hydroizolace a tepelné izolace v podsklepené části, nezasahoval bych do stávajícího stavu, pokud by sondy zjistily uspokojivý stav.
Skoro stejně bych se rozhodoval i u nepodsklepeného domu s tím, že bych zvážil zlepšení stavu mělkého založení úpravou terénu – navýšením, nebo přiteplením stávajících základů, ale opět jedině za předpokladu perfektního stavu stávajících bloků.
V jakémkoliv jiném případě, hlavně tedy při již neuspokojivém stavu pískovcových bloků, porušených obvykle vodou a mrazivými cykly, při uvažované nástavbě či jiné úpravě objektu s přitížením základů, jednoznačně doporučuji provést důkladný průzkum s návrhem buď na sanaci základů, prohloubení základů, nebo provedení kompletních nových základových pasů pod celým objektem.
Nejlevnější způsob při drobných poruchách v základech je sanace, která řeší lokální poruchy v základech přezděním porušených míst. Tomu obvykle předchází okopání objektu a stanovení míst poruch. Pokud se jedná o přezdívání lokálních poruch s rozsahem do 1 m běžného základu, není třeba budovu obvykle složitě podpírat. Při rozsáhlejším zásahu musí statik navrhnout řešení včetně provizorního podepření.
Složitějším řešením je prohloubení základů, při kterém dosáhneme hlubší úrovně založení postupným výkopem pod stávajícími základy a také postupným podezděním např. betonovými cihlami s použitím rozpínavé malty v poslední spáře pod základy, aby se podezdívka aktivovala. Tyto práce se provádějí v záběrech po jednom metru s přeskakováním po čtyřech metrech postupně tak, až se provede podezdění kompletně pod celými základy.
Nejsložitější a taky nejdražší je provedení nových kompletních základů pod celým objektem, pokud nikdy nebyly provedeny nebo jsou v nevyhovujícím stavu pro zamýšlené stavební úpravy. Obvykle je to spojeno i s kompletním provedením nových hydroizolací a i izolací tepelných, kdy výsledný stav odpovídá současným požadavkům ve všech parametrech. Postup je podobný předchozímu, také se dělá postupně v metrových záběrech s aktivací základů i za pomoci ocelových klínků vč. použití expanzního betonu nebo rozpínavé malty. Vlastní spáry v podezdívce provádíme minimální. Tyto práce musí provádět zkušená firma a i návrh statika musí obsahovat komplexní řešení a bezpečný postup.
Pro představu uvádím alespoň rozhodující jednotkové ceny, ke kterým je nutno uvažovat ještě s dalšími výkony jako zpětné zásypy se zhutněním, nově provedené hydroizolace nebo izolace tepelné a podobně.
Odpovídal stavební inženýr Roman Brabec
