Před lety jsem psal, že realitním makléřem může být každý a podle toho to taky vypadá. Léta přešla a nic se nestalo. Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje zákon, který by převedl činnost realitního makléře do živnosti vázané, což znamená mít školení, zkoušky, certifikáty… Už aby to bylo.
Tentokrát nejde o mé vlastní zkušenosti, ale jde o zprostředkované historky. Ale nic to nemění na tom, že jde o důkazy k nutné potřebě zákona, který by realitní makléře prosel sítem s hustým okem.
Historka první:
V našem panelovém domě se prodávají byty. Čirou náhodou je jeden z nich dokonce byt mého nástupce ve výboru SVJ, který zde dokonce plnil předsednickou funkci. Na internetu jsem se se zájmem podíval, za kolik byt prodává. Zjistil jsem však, že realitní makléř v inzerátu zcela nepokrytě lže, a to dokonce i protizákonně. Psal v něm, že dům má energetickou třídu G (extrémně neúsporná), protože nemá energetický audit, který se v současné době dělá.
Trochu mě to naštvalo. Proč? Energetický audit byl v našem domě proveden už za mého působení ve funkci předsedy SVJ. Je umístěn viditelně na nástěnce v centrální chodbě. Kdyby pan makléř jednal tak, jak má, musel by si tento protokol vyžádat nebo ofotit a dát ho dle zákona k inzerátu. Udělal to? Nikoliv. Aby si ušetřil práci, vykašlal se na to. Ani vymluvit se nemohl, že se zeptal klienta, který o tom nevěděl. Šlo o člena výboru SVJ, který tyto věci zaručeně ví. Realitní makléř tedy zcela jednoznačně obchází zákon, ulehčuje si práci a v případném budoucím sporu je kvůli tomu naše SVJ možné napadnout, že PENB zatajovalo. Nezatajovalo, ale to bychom museli dokazovat u soudu.
Historka druhá
V západních Čechách se prodává dům. Dům ovšem prodávající nechce dát exkluzivně jakékoli realitní kanceláři a nabízí ho všem bez rozdílu. Makléř z nejmenované firmy oznámil, že má na dům klienta, ale že klient je zdaleka a chce jej podrobně vyfotit. Stalo se. Při focení makléř neustále žádal o případné podepsání smlouvy o zastupování. Nepochodil. Dokud nebude klient, nebude smlouva.
Zástupce majitele je ovšem člověk znalý (má dokonce certifikaci odhadce nemovitostí), a tak se zajímal o smlouvu o zastupování, aby se s ní případně seznámil dopředu. Makléř neodpovídal. Neodpovídal na maily, do telefonu sliboval, že večer pošle. Neposlal ani ten večer, ani žádný jiný. A tak zástupce volal do celorepublikové centrály realitní společnosti. Zde se dozvěděl, že se musí obrátit na makléře, že centrála s pobočkami nemá prakticky nic společného, a vše jsou smlouvy lokálních zastoupení.
Uteklo pár týdnů. Makléř mlčí. Smlouva není. Domnělý zákazník není. Co tedy makléř skutečně chtěl? Přijde vám to normální?