Každý má možnost za svého života sepsat závěť či uzavřít dědickou smlouvu, které určí, kdo bude po smrti dotyčného dědit jeho majetek. Ovšem zdaleka ne každý se do sepsání závěti či uzavření dědické smlouvy pustí, a důvody mohou být nejrůznější. V takovém případě pak promlouvá jasným slovem zákon, který určuje, v jakém pořadí budou příbuzní dědit. Ti se pro účely dědictví dle nového občanského zákoníku rozdělují do šesti tříd. Platí, že pokud se dědic nenalezne v první třídě, přechází se na druhou a tak dále, zkrátka dokud se právoplatný dědic nenajde. A ještě trochu k právnické terminologii – výraz dědic zná asi každý, ale možná ještě důležitější je v tomto případě ten, o jehož majetek se jedná. Ten se nazývá zůstavitel.
Posloupnost dědiců ze zákona
První třída – sem patří děti a manžel či manželka zůstavitele, kteří dědí rovným dílem. Pokud nedědí dítě, tak jeho právo přechází na jeho potomky. V případě, že byl zůstavitel bezdětný, řešení dědictví přechází do druhé třídy.
Druhá třída – sem se řadí manžel či manželka, zůstavitelovi rodiče a osoby, které žily se zůstavitelem ve společné domácnosti alespoň rok před jeho smrtí, pečovaly o společnou domácnost nebo byly na zůstaviteli finančně závislé. To může být typicky druh nebo družka. Manžel či manželka má nárok minimálně na polovinu dědictví, ostatní dědí rovným dílem. Pokud by zůstavitel měl pouze druha či družku, tak ten nemůže sám dědit ve druhé třídě. Pokud zde nejsou jiní dědicové, přechází řešení dědictví do třetí třídy.
Třetí třída – sem patří rovným dílem zůstavitelovi sourozenci a osoby, které žily se zůstavitelem ve společné domácnosti alespoň rok před jeho smrtí, pečovaly o společnou domácnost nebo byly na zůstaviteli finančně závislé. Pokud nepřevezme svůj díl sourozenec, přechází dědické právo na jeho děti (nikoliv ale vnoučata).
dědicové
Čtvrtá třída – pokud se ani v jedné z předchozích tříd nenašel dědic, mají nárok na dědictví prarodiče zemřelého, kteří dědí rovným dílem.
Pátá třída – sem patří zůstavitelovi praprarodiče. Praprarodiče ze strany matky mají nárok na polovinu dědictví (tedy 25 % a 25 %), stejně tak praprarodiče ze strany otce. Pokud nežije jeden z praprarodičů, tak připadá jeho část druhému z dvojice praprarodičů. V případě, že nedědí ani jeden z nich, tak polovina připadá druhé dvojici praprarodičů.
Šestá třída – do této třídy patří vnuci sourozenců zemřelého a děti jeho prarodičů s výjimkou rodičů, tedy tety a strýcové. Všichni dědí stejným dílem.
V případě, že zůstavitel uzavřel registrované partnerství, se na registrovaného partnera či partnerku nahlíží v otázce dědictví jako na manžela či manželku.
Pokud by se nenašel ani v jedné z tříd právoplatný dědic, připadne pozůstalost, již pod označením odúmrť, státu. A z čísel je zjevné, že to není zase tak neobvyklý případ, jak by se mohlo zdát – jen za posledních pět let získal stát z dědictví více než 2 miliardy korun.
Zdroje: epeníze.eu, finance.cz
