Toto období bývá též nazýváno babím létem. Vyznačuje se poletujícími lesklými a jemnými pavučinami, které nesou malé pavoučky. Nemusíme z nich mít strach, naší zahrádce rozhodně neublíží. Naopak, mnozí z těchto šestinohých, jinak nehezkých tvorů, jsou ničiteli rostlinných škůdců. Berme je proto spíše jako umělecké dílo přírody, které umocní kouzlo barevných plodů a stále ještě kvetoucích záhonů. Ozdobené podzimní rosou nám mohou zpříjemnit čas strávený na zahrádce, která před nás postavila řadu úkolů. Co je třeba především udělat? Září je hlavním obdobím pro vysazení cibulových rostlin kvetoucích z jara. V tomto období je ve specializovaných prodejnách největší výběr cibulí tulipánů, hyacintů, lilií a dalších květin. Vyhřátá půda, která teprve očekává příchod podzimních dešťů, se přímo nabízí k výsadbě trvalek a dvouletek z kontejnerů. Záhony, které již nebudeme používat, zryjeme a pohnojíme kompostem. Měli bychom se rovněž pustit do výkopu děr pro podzimní výsadbu stromků nebo křovinatých rostlin. Nezapomínejme ani na travnaté plochy! Září je posledním termínem pro založení nového trávníku. Tulipány Vysazujeme je v září nebo v říjnu, aby mohly do příchodu zimy ještě zakořenit. Nejvhodnějším stanovištěm je prosluněné místo s dobře propustnou a výživnou písčito-hlinitou půdou, která není příliš zásaditá ani kyselá. Před samotnou výsadbou rozhoďme na záhon kompost smíchaný s Cereritem a mělce přeryjme. Malé cibulky vysazujeme do hloubky 6 až 8 cm, velké 10 až 12 cm, v písčitých půdách ještě hlouběji. Máte-li na zahrádce těžší půdu, nasypte pod cibulky ještě trochu písku. Lilie V tomto období sázíme především odrůdy, které kvetou od června do července. Na rozdíl od tulipánů lépe snášejí lehce zastíněné stanoviště, kde mohou zůstat několik let a každým rokem znovu a více vykvétají. Podle odrůdy se sázejí do hloubky 8 až 15 cm. Vyhovuje jim spíše suché stanoviště, kde je písčito-hlinitá půda neutrální a vyhnojená kompostem. Zásadité půdy snášejí pouze odrůdy Lilium Henryi a Lilium martagon. Před zasazením je dobré obsypat cibulky pískem. Hyacinty Podle klimatického pásma sázíme tyto rostliny koncem září nebo v říjnu. Vyžadují opět lehkou písčito-hlinitou půdu dostatečně zásobenou humusem a živinami. Ke zdárnému růstu potřebují dostatek slunce a nesmíme je proto sázet na zastíněná místa ani do polostínu. Další cibuloviny vysazované na podzim Začátkem měsíce vysazujeme především narcisy, v druhé polovině pak krokusy a ostatní drobné cibuloviny, jako jsou modřence, bledule, sněženky, ladoňky, kandíky či cibulnaté kosatečky. Prakticky všechny cibulnaté rostliny vyžadují kyprou, dobře propustnou půdu obohacenou kompostem a podle potřeby i rašelinou a pískem. Pokud si nejsme jisti s hloubkou sázení, nic nezkazíme, když si uděláme jamku odpovídající trojnásobku výšky cibule. A co s trvalkami? Jak už sám název napovídá, jedná se o rostliny, které vydrží na jednom místě několik let. Pokud je však chceme přesadit, využijeme k tomu podzimních nebo jarních dnů. V září se vysazují především rostliny, které kvetou časně z jara. Nejvhodnějším obdobím je hned začátek měsíce, aby měly dostatek času k zakořenění. Protože se jedná o velice širokou škálu květin, nelze jednoznačně doporučit určitý typ zeminy, vlhkost půdy ani stanoviště. Je tudíž třeba se řídit doporučením na příbalovém letáčku, pročíst si odbornou literaturu nebo se poradit se zahradníkem. Všeobecně se dá říci, že trvalky potřebují hluboko zrytou půdu zbavenou všech plevelů, důkladně vyhnojenou kompostem a proleželým chlévským hnojem s přídavkem průmyslových hnojiv, jako je Cererit, NKP apod. Výsadba stále zelených dřevin Právě září je nejvhodnějším časem pro sázení okrasných jehličnanů a neopadavých listnáčů, představovaných zakrslým smrkem či jedlí, cypřišem, tújí, zimostrázem, jalovcem, jedlovcem, pěnišníkem, bobkovišňí a pierisem. Jámu pro jejich přesazení musíme vykopat vždy o něco větší, aby se do ní vešel celý kořenový bal a ještě zbylo trochu místa pro rychlé zakořenění. Doporučuje se 60-ti cm hloubka a šířka 60 až 100 cm. Půdu pro zasypání bychom měli připravit podle doporučení pěstitele, případně ji vylepšit kompostem a přihnojit trochou Cereritu. Na dno je dobré nasypat vrstvičku drobných kaménků, které slouží jako drenáž. Dřeviny sázíme obdobně jako ovocné stromy do stejné hloubky, v jaké rostly ve školce, což poznáme podle světlejšího pruhu na spodní části kmene. Když kořenový bal zaházíme do poloviny hlínou, důkladně ho zalijeme a teprve po vsáknutí zaplníme zeminou celou jámu. Sloupovité jehličnany, jako jsou jalovce a zeravy, vážeme ke kůlům, které však nezarážíme podél kmene, ale o kus dál tak, aby směřovaly šikmo ke kmeni. -ra-