Mezi velmi často používané tepelně-izolační materiály patří polystyreny, polyuretany, PVC a PE. Nejběžnějším je expandovaný pěnový polystyren (EPS), vhodný jako izolant stěn či kročejová izolace, neodolává dlouhodobému působení vlhkosti. Pro izolaci soklů, základových desek nebo ve skladbě střech s obráceným pořadím vrstev je vhodný extrudovaný polystyren (XPS) s uzavřenými póry, díky své struktuře působí současně i jako hydroizolace.

Novější generací EPS je šedý polystyren Neopor®, prodávaný i pod značkami Lambdapor®, NeoFloor, GreyWall. Dále se jako tepelné izolace tohoto typu používají tvrdá PU pěna (často kombinovaná s hliníkovou fólií, minerálním rounem nebo EPS), nebo oproti PU tužší polyisokyanurát (PIR) - desky opatřené plastem nebo plechem jsou vhodné pro izolace plochých i šikmých střech. Při volbě materiálu renomovaného výrobce, jím doporučených lepidel a kotvících materiálů, a také při dodržení technologického postupu by měla fasádní izolace tohoto typu vydržet několik desítek let. Přesné stanovení doby je obecně obtížné, protože nejstarší zateplovací systémy jsou staré asi 50 let.

ČTĚTE TAKÉ:

Přírodní tepelně-izolační materiály

Patří sem rostlinné produkty, ale i nerostné suroviny - minerální vlny - kamenná či skelná vlna. Jsou odolné vůči ohni, dobře tlumí hluk a jsou prodyšné. Mají nízký difuzní odpor, proto se s výhodou používají i v difuzně otevřených konstrukcích. Izolační schopnosti se ovšem snižují ve vlhkém prostředí. Z materiálů na rostlinné bázi jsou dnes používány dřevovláknité izolace či foukaná celulóza, technické konopí a podobně. Dokladem odolnosti konopného vlákna je jeho používání při výrobě lodních lan či plachet, jejichž životnost je velmi dlouhá, neboť zpracovaná konopná vlákna neobsahují cukry ani bílkoviny, nejsou proto snadno náchylná k plísním či napadení škůdci. Izolace na rostlinné bázi jsou ošetřeny prostředky proti škůdcům, plísním, houbám a roztočům, a pro zvýšení bezpečnosti také impregnovány přípravky proti hoření. Životnost tohoto typu izolací je ovšem opět dána i dodržením technologického postupu a precizností provedení prací.

Nové materiály

Stále se objevují také alternativní tepelně-izolační materiály - sláma, izolace z ovčí vlny nebo džínoviny. Většinou neodolávají vlhkému prostředí, jsou však impregnovány proti ohni a hmyzu. Životnost těchto materiálů lze těžko odhadovat, neboť jsou používány poměrně krátkou dobu. Stále ještě novinkou v oblasti tepelných izolací je pěnové sklo, parotěsné a nehořlavé, využívané pro přerušení tepelných mostů či k izolaci spodních staveb, nebo vakuové izolační panely (VIP), jejichž základem je tuhá síťová struktura z oxidu křemičitého. Na povrchu jsou opatřeny obalem s reflexní hliníkovou vrstvou pro zamezení šíření tepla sáláním.

Závěr

Pokud jde o životnost tepelně-izolačních materiálů, základním ukazatelem při zateplování domu by měla být na prvním místě kvalita materiálu i provedení prací, neboť jakékoli nedostatky se vždy časem projeví. Vždy je nutné zvolit pro určitý typ zateplení odpovídající druh tepelné izolace. Ale životnost zateplení nelze posuzovat samostatně, ale vždy ve spojitosti s trvanlivostí vnějších povrchových úprav - vnější omítky, případně jiných fasádních vrstev, vliv má i působení klimatických projevů (déšť, vítr…), značný účinek mají i objemové změny izolačních materiálů v důsledku teplotní a vlhkostní roztažnosti. Celková životnost zateplovacího systému je přímo úměrná kvalitě všech jeho jednotlivých prvků, a současně dodržení závazných technologických postupů.

Foto: Izolace konopí CZ, s. r. o., Izolace Polná, Ciur