Zateplovací systémy: A účty za topení tolik nebolí...

Obálce našeho obydlí sice chřipka nehrozí, absenci tepelné izolace by ale mohla s jarním vyúčtováním tvrdě odstonat naše peněženka. Je v podstatě jedno, jakým způsobem dům vytápíme, zda plynovým kotlem, elektřinou, nebo tepelným čerpadlem. Základním předpokladem úspor jsou obvodové stěny domu s dostatečnou tepelněizolační schopností. Některé moderní materiály si poradí samy o sobě, například keramické či pórobetonové bloky, jenže problematika tepelné techniky se netýká jen novostaveb. Jen se rozhlédněme kolem sebe, kolik starších nebo vysloveně starých domů nás obklopuje. A bourat je jen proto, že nevyhovují z tepelně technického hlediska? Bláznovina a ekonomická utopie. Rozumnější je rozhodně zvolit správný zateplovací systém.

Jednoduchá matematika

Zkusme se na zateplení podívat v řeči čísel. Velmi zjednodušeně, ale pro rámcovou představu dostatečně. Modelová situace: Starý nezateplený dům z plných cihel – typický „pohrobek“ let minulých. Uvažujme součinitel tepelné vodivosti (viz slovníček) takové stěny 0,7 W/mK. Při obligátní modulové šířce 450 mm, tedy 0,45 metru, vychází tepelný odpor konstrukce kolem 0,65 m²K/W. Převedeme-li tuto hodnotu na součinitel prostupu tepla, pohybujeme se plus minus kolem hodnoty 1,5 W/m²K. Přitom normou doporučená hodnota je 0,25 W/m²K (čím menší, tím lépe), požadovaná pak 0,38 W/m²K (pro těžké obvodové pláště). To není topení Pánu Bohu do oken, to je doslova bankovní převod do nebes nebo spíše do finančních pekel. Samozřejmě, toto je extrémní případ, na druhou stranu ale nijak neobvyklý. Přidáme-li k takovéto skladbě 10 centimetrů polystyrenu, zůstává tloušťka stěny snesitelná a čísla se vybarvují do příjemnějších hodnot; tepelný odpor, který tato vrstva izolantu zajistí, je cca 2,8 m²K/W. Pokud je obvodová stěna řešena jako sendvič, dá se v ideálním případě říct, že se tepelný odpor sčítá. Takže naše modelová cihelná stěna obalená deseti centimetry polystyrenu má rázem odpor více jak pětinásobný. Součinitel prostupu tepla pak padá k nějakým 0,30 – 0,35 W/m²K. To už zní přece jen lépe, nemyslíte?

Uvedený případ je možná trochu limitní, nicméně i modernější stavby často zateplení uvítají. Například stavby z kusových staviv prováděné ještě koncem devadesátých let charakterizuje součinitel prostupu tepla stěn kolem 0,4 – 0,6 W/m²K. Tehdy slušná hodnota, dnes žádná sláva. Pět centimetrů polystyrenu či minerální vlny určitě není na škodu. Z obliga ale nejsou ani majitelé úplně nových domů. Některé konstrukční principy stěn zateplovací systémy vyžadují, například takzvané těžké obvodové pláště. Jejich nosnou část tvoří stěna pouze se statickou funkcí. Její tepelněizolační schopnost je potlačena, respektive není prioritní, rozhoduje únosnost. Díky tomu můžeme použít tenčí plné tvarovky, které jsou únosnější než dílce duté. Pak je ale nutné k nim přidat silnou vrstvu izolantu, nezřídkakdy více jak 150 milimetrů.

U některých typů stěn je zase zateplení v podstatě součástí jejich skladby, ideálním případem budiž dřevostavby. Jejich stěny tvoří rám vyplněný izolantem, z exteriérové strany je pak dodaná další vrstva izolantu, která vykrývá tepelné mosty v podobě dřevěných nosných trámků. Tímto trochu zabředáváme do popisů jednotlivých typů obvodových stěn, což není cílem tohoto článku. Spíše jde o to ukázat, že i nových objektů se zateplení mnohdy týká. Respektive v podstatě kolem něj oscilujeme. Podívejme se nyní na jeho konstrukční principy.

V kontaktu i s odstupem

Jsou v podstatě dva – kontaktní a nekontaktní zateplení. Kontaktní zateplovací plášť neobsahuje vzduchovou mezeru. Tvoří ho tepelná izolace přichycená na obvodovou nosnou konstrukci lepidlem a bodově talířovými hmoždinkami. Následuje vyztužení perlinkou a nanesení omítky. Buď akrylátové, nebo silikonové či silikátové, záleží na difuzních vlastnostech konstrukce. U systému nekontaktního je ve skladbě vzduchová mezera přítomná. Dosahuje šířky obvykle kolem tří až šesti centimetrů a zajišťuje provětrávání mezi izolantem a zavěšenou fasádou. Který systém zvolíme, závisí na konstrukčním i architektonickém principu stavby. Bude-li finální pohledovou vrstvou domu omítka, je nutné jí zajistit plošný nosič, tedy ideálně tepelnou izolaci. Půjde tedy o kontaktní systém. U některých typů materiálů je zase nutností předsazení fasády, například u obkladů z vláknocementových či cementotřískových desek. Způsob provedení ovlivňuje i realizační podmínky. Mokré procesy při natahování omítky nelze provádět v zimě, naopak deskové materiály a některé typy izolací lze kotvit i při nízkých teplotách, takže zimní měsíce nejsou překážkou. Do rozhodování samozřejmě promlouvají i peníze. Ideálním příkladem je fasáda z režného zdiva. Pokud se rozhodneme pro nefalšovanou vyzděnou předstěnu, bude systém řešen jako nekontaktní, lícová stěna bude vyzděna před nosnou konstrukci a její kotvení obstará systém nerezových kolejnic nebo kotevních spon. Když ale budeme chtít ušetřit a zvolíme keramické obkladové pásky, bude systém kontaktní, protože pásky se musí lepit na plochu, konkrétně na penetrací ošetřenou výztužnou vrstvu na izolantu. Vše souvisí se vším, zobecňovat principy lze jen stěží.

Pro oba typy zateplení ovšem platí, že jdou přes dodavatelské společnosti realizovat jako komplexní dílo. Respektive se tak děje téměř vždy. Cena je možná nepatrně vyšší, než kdybychom zařizovali jednotlivé části systému subdodavatelsky, ale odpadá volba pomocných konstrukčních prvků, druhu omítky atd. Navíc se poskytnutá záruka týká celého zateplení, takže její případné uplatnění by mělo být snazší.

Zateplení objektů nesouvisí pouze se stěnami, týká se rovněž střechy, o tom ale již více v prosincovém čísle časopisu Dům a zahrada, které je od 16. listopadu 2010 v prodeji!

-Ondřej Krejčí, Dům a zahrada 12/2010-

V prosincovém čísle časopisu Dům a zahrada dále najdete:

• Vše o zateplení: novinky, materiály, technologie, ceny
• Zelená úsporám: Jak to bude dál?
• Paneláky naležato? Architekt Rampich o řadové výstavbě
• Hypotéka na cokoli
• Sauna, bazén, posilovna
• Jak vybrat postel, rošt, matraci
• Kámen v interiéru
• Nejošklivější dům roku