Zdá se, že práce na okrasné zahrádce je pomalu u konce a nezbývá, než ošetřit nářadí a uložit ho do kůlny. Ale není tomu tak docela. Zaprvé nám určitě zbyla řada práce, kterou jsme nestihli udělat v listopadu a kromě toho bychom měli svoji spící zahrádku trochu „naondulovat“. Ostatně, kdo se má více než čtvrt roku koukat na strniště. Úprava okrasných záhonků Dřímající trvalky ostříháme do určité „fazóny“, aby nedělaly záhonku ostudu a přihrneme zem okolo obnažených stonků. Holá místa se zataženými trvalkami nebo cibulovinami zakryjeme mulčovací směsí, případně kompostem. Na hromádku vedle záhonků si připravíme smrkové chvojí, abychom je při větším poklesu teploty ochránili před promrznutím. Taková tepelná ochrana je nezbytná zejména u chryzantém, lilií a juky, ale i některých choulostivějších skalniček, jako jsou sasanky, oměje, srdcovky aj. Pokud je záhon pokryt dostatečnou vrstvou sněhu, nemusíme ochranu z větví jehličnanů používat. To nám však v tomto roce zřejmě „nehrozí“ ani na horách, tak se raději včas vydáme do lesa nasbírat (nikoliv ulámat) nějaký ten věrtel spadaného chvojí. Umění pro užitek Ani v zimních měsících však nemusejí zůstat trvalkové záhony úplně prázdné. Většinou necháváme v zemi okrasné trávy, které se zvláště vyjímají ve společenství ozdobných keříků s chmýřitým plodenstvím a barevnými plody. Kromě toho si můžeme vyrobit umělé keříky například z trnových větviček (třeba šípku), na které napícháme plody trnky, sušené švestky a jiné ovoce. Celý svazek pak můžeme doplnit slaměnkami nebo makovicí a přivázat motouzem k tyčce. Taková „umělecká“ díla se stanou nejenom ozdobou naší zahrádky, ale i vítanou pochoutkou pro ptáky až přituhne a naše zahrádka se ocitne pod sněhem. Zimní květenství I v pochmurném zimním počasí, kdy se zrovna okolní svět nebělá třpytivým sněhem, můžeme na svém pozemku pozorovat život. Právě v prosinci začínají rozkvétat rané odrůdy čemeřic, vilíny, jasmín nahokvětý a kalina vonná. Pokud jsme na podobné rostliny tuto sezónu zapomněli, můžeme to letos napravit. Vezměme si blok papíru a podle atlasu, ve kterém je kromě barevného obrázku uvedena i doba květenství, si na příští rok naplánujme záhonky, které neosiří ani v zimě. Vděčná ochrana Stále zelené trvalky a okrasné dřeviny je třeba chránit nejenom před mrazem a sněhem, ale i před sluncem, jehož paprsky mohou oslabenou rostlinu popálit. Menší choulostivé rostliny můžeme přikrýt fóliovým krytem, na který ještě rozprostřeme chvojí. K ochraně větších rostlin se používají třeba jutové rohože. Listnaté dřeviny, jejichž tenký kmen nebo větve může poškodit silná vrstva mokrého sněhu, podepřeme dřevěnými vidlemi, větve vyšších jehličnanů pak svážeme k sobě a kmen ještě přivážeme k podpůrnému kůlu. Ideální je udělat nad okrasnými keříky ochrannou stříšku. Není–li to možné, musíme případnou sněhovou nadílku včas setřást. Hryzci nikdy nespí Dalším nebezpečím pro naši zahrádku, posléze i spižírnu mohou být myši, hraboši a hryzci. Je možné použít proti nim několik „bojových taktik“, které si však často vzájemně odporují a nelze je využívat společně. Jedům na myši a na krysy je rozhodně lépe se vyhnout, i když se jedná pouze o okrasnou zahrádku. Ohrožují nejenom domácí zvířata, ale často i lidské zdraví. O něco bezpečnější jsou mechanické pasti. Ty ovšem místo cílené oběti mohou poranit třeba kočku, která sama o sobě vykoná v tomto směru na domácím pozemku větší kus práce než několik nastražených pastí. Na závěr roku Jestliže jsme si za splnění všech povinností a předsevzetí udělali konečně čárku, můžeme si ještě připravit jámy pro jarní výsadbu nových dřevin. Vykopanou zem již nebudeme prosívat, ale necháme za sebe větší hroudy rozbít mrazem. Promrznutí neobdělané půdě rozhodně prospěje. Pokud jsme s úspěchem zvládli i tuto rozcvičku s krumpáčem, můžeme konečně zahradní nářadí očistit, pustit se do jeho opravy a uložit ho k zimnímu odpočinku v suché kůlně. -šum-