Spánek je pro nás nezbytný - vrací nám fyzické i psychické síly a upevňuje kondici. Aby takový však opravdu byl, musí být zdravý. Existuje mnoho mýtů a pravd o spánku, opravdu dobře se vyspat není totiž žádná samozřejmost. Řekneme si tedy nejen o nesprávných představách i projevech spánku, ale také jak docílit toho, aby nebyl spánek naší noční můrou…

Mýty a pravdy v deseti bodech

1) Musíme spát osm hodin v kuse - Tohle ovšem platí spíše pro děti a adolescenty, pro které dostatek spánku znamená záruku zdravého vývoje, osm hodin přitom může být minimem. U dospělých jedinců nehraje roli množství prospaného času, ale spíše spánek v době, kdy pociťujeme potřebu spát.

2) Starší lidé potřebují méně spát - Tato nesprávná představa může vyplývat z častých obtíží starších lidí s nespavostí, s potížemi s usínáním či s jinak sníženou kvalitou spánku v pozdějším věku. Potřeba spánku je individuální a neodvíjí se od věku.

3) Studenti, kteří usínají ve škole, studium nebaví a jsou líní - Jak bylo zmíněno výše, dospívající mají oproti dospělým zvýšenou potřebu spánku, v průměru od 8,5 do 9,5 hodiny, zatímco dospělým stačí 7 až 9 hodin. Jestliže tedy chodí mladiství pozdě spát nebo začíná vyučování brzy, projevuje se nedostatek spánku jejich ospalostí přes den.

4) Když se přes den hodně unavíme, ať fyzickou nebo duševní prací, náš spánek bude hluboký a osvěžující - Nemusí tomu tak být vždy, naopak jestliže je naše námaha a vyčerpanost extrémní, může se stát, že se spánek nedostaví vůbec. V takovém případě je vhodný krátký pobyt na čerstvém vzduchu nebo krátká četba, přemýšlíme pouze o nedůležitých či příjemných věcech.

5) S tím částečně souvisí i další mýtus - jestliže jste ospalí přes den, nespali jste dost v noci. Může to tak být, ale příčinou mohou být i nejrůznější spánkové poruchy.

6) Na druhé straně krátké zdřímnutí přes den není důkazem naší pohodlnosti či lenosti, dvacet minut spánku ve dne - takzvaný šlofíček - osvěží tělo i duši, upevní zdraví a snižuje dokonce nebezpečí srdečních onemocnění.

7) Mozek ve spánku nepracuje - Jak je známo, spánek má několik fází a v nich hraje činnost mozku důležitou roli. Dále mozek udržuje v chodu celý náš organismus - dýchání, oběhový a pohybový systém a podobně.

8) Při probuzení v noci klidně ležíme a podaří se nám zase co nejrychleji usnout - Může to fungovat, ale pokud spánek nepřichází, je lepší vstát a zabývat se nějakou činností. Organismus se zklidní a požadavek spánku se brzy dostaví.

9) Chrápání není nebezpečné, jen obtěžuje, a to především jiné spáče - Chrápání může být naopak projevem poruchy, která se nazývá spánková apnoe. V mnoha případech ji lze léčit.

10) Nedostatek spánku přes týden můžeme vyrovnat delším spánkem o víkendu - Není tomu tak. Dlouhodobý nedostatek spánku snižuje nejen naši schopnost regenerovat síly, ale také oslabuje imunitní systém, aktuálně omezuje koncentraci, motoriku, emoční odolnost a podobně. To znamená, že o víkendu se budeme cítit lépe, ale naše zdraví nevylepšíme.

-Dana D. Daňková-

Foto: www.thinkstock.cz Příště: Zdravé spaní II:. - Základy zdravého spaní