Řešením může být do nekonečných betonových ploch vsadit kousky zeleně. Stále populárnějšími se stávají takzvané zelené střechy, díky nimž se příroda dostane i do centra moderního městského života. Jak mohou s redukcí tepelných ostrovů zelené střechy pomoci a jaké další výhody skýtají?

Co je to tepelný ostrov?

Možná už jste někdy zaslechli termín “tepelný ostrov”, kterým se označují centra větších měst postižená v létě extrémně vysokými teplotami. Nemusí se vždy jednat o vyloženě “betonovou džungli” ve stylu New Yorku – lidé přes léto prchají před vedry na venkov či k vodě i z Prahy nebo Ostravy.

Jak mohou zelené střechy pomoci městům:

Zdroj: Youtube

Městská výheň

Příčinou městského žáru je velký podíl zastavěných a zpevněných ploch, které absorbují velké množství tepla ze slunce a následně jej uvolňují do okolí. „Během dne je rozdíl v teplotách v centru města oproti okolní krajině 1 až 3 stupně Celsia, večer ale může dosahovat až deseti stupňů,” říká Josef Hoffmann ze společnosti Isover, Saint-Gobain. Vyšší teploty mají přitom vliv nejen na fyzickou a psychickou pohodu obyvatel města, ale i na kvalitu životního prostředí, nemluvě o vyšších nákladech na klimatizování budov.

Třicetkrát vyšší koncentrace prachu

Existence “tepelného ostrova” negativně ovlivňuje i množství srážek ve městě a jeho ovzduší. Přehřívání vede ke stoupání teplého vzduchu, který zvedá ze země nečistoty a urychluje tvorbu smogu. Oproti lesnímu ekosystému je v městském vzduchu desetkrát vyšší koncentrace oxidu siřičitého, dvacetkrát vyšší koncentrace oxidu uhličitého, a dokonce třicetkrát vyšší koncentrace oxidu uhelnatého i prachu. Všechny tyto částice přitom škodí lidskému zdraví.

Zelená střecha pomáhá

„Zelené střechy jsou investicí do budoucna. Ze zkušeností z Hamburku, kde se problematice věnují intenzivně, lze jednoznačně potvrdit, že zlepšují městské klima, zadržují dešťovou vodu, vážou škodliviny a snižují hlukovou zátěž. Zelená střecha vytváří příjemnější klima budovy a pomáhá šetřit náklady na energie na vytápění nebo klimatizaci,“ vysvětluje Tomáš Sysel z Institutu zdravého bydlení IZB.

Lék proti vedru

„Jedinou odpovědí na tyto problémy je vytvořit v centrech měst síť prvků, které jsou v harmonii s přírodou, tedy takzvanou zelenou, případně modrozelenou infrastrukturu,” vysvětluje odborník z Isoveru. Modrá infrastruktura v podobě rybníků, jezírek, potoků či retenčních nádrží slouží primárně k zadržení dešťové vody, infrastruktura zelená pak navíc napomáhá i ke zvýšení městské biodiverzity.

Zdroj: sustainability.ncsu.edu, nature.com, isover.cz