S příchodem září nastane čas, kdy nám užitková zahrádka začíná oplácet celoroční péči především v podobě rozličných druhů zeleniny a luskovin. Nesmíme ale zapomínat na ostatní pěstitelské práce, jako je okopávání, pletí a sázení nových rostlin. V tomto období můžeme ještě vysazovat jahody, česnek a špenát. Vysévá se zelí pro jarní sklizeň a do příchodu mrazů si ještě můžeme vypěstovat ředkvičku s krátkou vegetační dobou. Všeobecné zásady při sklizni Zeleninu je vhodné sklízet za suchého počasí, pokud možno ráno nebo večer. Úrodu pro uskladnění sklízíme ještě před plodovou zralostí, aby nám déle vydržela. Plně vyzrálou nebo přemokřenou zeleninu raději co nejdříve spotřebujme. Kořenová zelenina se vyrývá ze země vcelku a pokládá se na hromádky. Nať se většinou ukrucuje (zejména u celeru a petržele) a ponechává se jen malé srdéčko. Celeru se rovněž zkracují kořínky na spodu bulvy. U řepy se malé kořínky odstraňují úplně. Listová zelenina se vytrhává celá i s kořeny, které se pak oddělují spolu s několika krycími listy od hlávky. Někdo si prodlužuje sklizeň salátu tak, že otrhává pouze okrajové listy a srdíčko nechává na rostlině, aby dále rostla. Musíme však bedlivě sledovat, aby salát nenasadil na květ, čímž by se stal prakticky nepoživatelným. Cibulovou zeleninu v lehčích půdách vytahujeme ručně, v těžších raději použijeme rýče. Využíváme k tomu suchého počasí, aby mohla na záhonku po vytažení ze země vyschnout. Košťálová zelenina se často doporučuje sklízet tak, že z ní nejprve vyřízneme hlávku a teprve následně vyryjeme ze země košťál. Daleko praktičtější však bude, když celou rostlinu vyryjeme nebo vytrhneme i s kořeny a teprve pak ji ořízneme. Při ořezávání košťálu se doporučuje ponechat několik ochranných listů a dva až tři centimetry dlouhý zbytek košťálu pod hlávkou. Vadnutí kedlubny zabráníme odstraněním listů. Plodovou zeleninu, která ještě zbyla na záhonech, zejména rajčata, je již třeba definitivně odstranit. Zelené plody můžeme vytrhnout i s rostlinou a zavěsit na slunné chodbě, ve fóliovníku nebo ve skleníku, aby dozrály. Plody určené k uskladnění trháme se stopkami. V mírnějším pásmu můžeme vegetační období ještě prodloužit pomocí fóliového krytu, který ochrání záhon před nočním a ranním chladem. Péče o pozdní zeleninu Na záhonech stále ještě roste pozdní zelenina, jako je například celer, pór, zelí, pozdní mrkev a další. S jejich sklizní bychom neměli spěchat, protože pro lepší přezimování potřebují dobře vyzrát. Zatím jejich záhony pravidelně odplevelujeme, aby se v boji o místo zbytečně nevysilovaly a nabídly nám optimální úrodu. Za suchého počasí nezapomínáme ani na vydatnou zálivku a pravidelně – zhruba jednou za dva týdny - přihnojujeme hnojivy s nižším obsahem dusíku. Podzimní výsev Počátkem září se ještě vysévá ředkvička, kterou budeme sklízet v polovině října. Potřebuje slunné stanoviště a mělký výsev, aby se jí brzo začaly tvořit bulvičky. V této době rovněž vyséváme polní salát, jehož sklizeň plánujeme na polovinu listopadu. Jeho výsev je rovněž mělký v rozmezí asi 15 cm na jednu rostlinku. První polovina měsíce je také vhodná pro výsev zimního špenátu. Semínka vyséváme do řádek vzdálených 20 cm a důkladně zaléváme. Kromě toho vyséváme v tomto období ještě mrkev pro jarní sklizeň a petržel. I v tomto případě by měly být řádky vzdáleny 20 cm, doporučná hloubka výsevu je 1 cm. Prodloužené léto ve skleníku Zatímco venku jsme již většinou otrhaly poslední teplomilnou zeleninu, ve sklenících a fóliovnících vrcholí sklizeň melounů, paprik, rajčat a lilkovitých plodin. U rajských jablíček, která ještě mají spoustu zelených plodů, vyštipujeme nové výhonky vyrůstající v listovém úžlabí, abychom zamezili jejich dalšímu růstu a veškerá energie rostliny se soustředila na růst a dozrávání již nasazených plodů. Vedle sklizně můžeme ovšem také vesele sázet. Ve sklenících se v tuto dobu vysazují pozdní kedlubny, brokolice a pozdní salát. Pozdě ale není ani na výsev. Například polníček vysetý na konci léta ve skleníku nebo do pařeniště můžeme sklízet po celou zimu a připravit si z něho chutný salát. -šum-