Září je čas hýřící barvami. Červenají se rajská jablíčka, jemnou zelení na sebe upozorňuje zelí a kapusta a našedle bílou barvou nás láká květák. Vzduch je prosycen vůněmi zralého ovoce i zeleniny. Nastal čas sklizně i účtování končícího léta. V podvečer se nezapomeňme uvelebit v koutu zahrádky, nadechnout a ochutnat letošní burčák. Mnohé z nás možná v lehkém opojení napadne, co všechno ještě můžeme na své zahrádce vykouzlit. Výsev pro pozdní sklizeň Počátkem měsíce můžeme bez problémů vysévat ředkvičky s krátkou vegetační dobou a zimní salát určený třeba až pro vánoční stůl. Zrytý záhon nejprve uhrabeme a necháme před výsevem slehnout. Po výsevu půdu lehce udusáme nebo uválcujeme. Oba dva druhy zeleniny je možné s úspěchem pěstovat i na jednom záhoně tak, že mezi několik mladých ředkviček vysadíme předpěstovanou sazeničku salátu. Máme-li k dispozici pařeniště nebo alespoň fóliový kryt, určitě tím naší pozdní úrodě jenom prospějeme. V případě, že jsme se rozhodli pařeniště pro letošní rok už k pěstování nevyužívat, vyvezeme z něho půdu se zbytky rostlin a na dno nasypeme menší vrstvu říčního písku. Po této úpravě nám může posloužit k uchovávání především kořenových, ale i košťálových zelenin. Venku ještě můžeme až do konce měsíce vysévat špenát. Obvykle se seje do hloubky 2 cm v rozmezí řádků 20 až 25 cm, ale na podzim může být výsev hustší. Špenátu se daří v půdách, kde dříve rostl fazol, rané košťáloviny nebo hrách. Po něm se zase vyplatí pěstovat okurku nebo květák. Co lze ještě sázet? Na otevřený záhon můžeme podle počasí až do konce září vysazovat zimní salát. V teplejších oblastech můžeme ještě vysadit sazečku cibule, popřípadě šalotku. Sázíme je do řádků v rozmezí 25 cm ve vzdálenosti 10 cm. Ideální podmínky tentokrát skýtá záhon po bramborách nebo hrachu. V závěru měsíce vysazujeme česnek. Pro jeho výsadbu využijeme humózní půdu s dostatkem živin, s hnojením to však nesmíme přehánět a čerstvému chlévskému hnoji či močůvce se v každém případě vyhneme. Rostliny by pak s velkou pravděpodobností byly napadány škůdci nebo různými chorobami. Dříve se dokonce stroužky podzimního česneku máčely před vysazením v 5% roztoku Sulky, dnes využíváme novějších přípravků, například Reldan nebo Sumithion, které ochraňují rostlinu zejména před houbomilkou česnekovou. Stroužky česneku vysazujeme opět do slehlé půdy asi 8 cm pod povrch v řádcích vzdálených 20 až 30 cm. Rozsazování a příprava k rychlení Posledních teplejších dnů ještě využijeme k případnému rozsazování vytrvalé zeleniny, jako je například libeček, cibule zimní sečka, reveň a pažitka. Poslední ze jmenovaných rostlinek můžeme pro rychlení v zimních měsících zasadit do květináčů, které zatím necháme venku, popřípadě vsadíme do země. Zde je necháme řádně zakořenit a pro potřeby kuchyně si zatím budeme řezat pažitku ze záhonu. Rostliny v květináčích začneme využívat teprve až promrznou. Pak je můžeme s klidem přenést do místnosti k rychlení. Obdobným způsobem lze na zimu připravit i petržel, jehož slabé kořeny zasadíme do květináče nebo petrželáku. Nádoby se zeleninou však tentokrát nenecháme venku, ale přeneseme do tmavé a chladné místnosti, nejlépe do sklepa. Prodloužení sklizně V září probíhá sklizeň zeleniny v plném proudu. Náš košík se neustále plní okurkami a rajčaty a na jídelníčku se stále častěji objevuje květák, salát, zelí, kapusta, fazole a paprika. Každým okamžikem nás však mohou překvapit noční mrazíky a předčasně ukončit sklizeň teplomilné zeleniny. Abychom si prodloužili vegetační období, přikryjeme především rajčata, papriky a okurky fóliovými kryty, které nám umožní sklízet tyto chutné plody třeba ještě začátkem listopadu. Rajská jablíčka, která nestačí zčervenat ani do příchodu mrazů, otrháme zelená a necháme dozrát v slunné místnosti, popřípadě ve skleníku nebo pařeništi. Uskladnění zeleniny Určitě si na své zahrádce pěstujeme i takové odrůdy zeleniny, které se dají skladovat. Je to například mrkev, červená řepa a samozřejmě brambory. Jistě jsme si již na ně připravili sklep nebo jinou chladnou místnost, kterou jsme vybílili vápnem, vysířili a nakonec řádně vyvětrali. Pokud jsme ještě nepřipravili police, máme poslední možnost k jejich vyčištění a vysušení na sluníčku. Mrkev a červenou řepu budeme skladovat v bedýnkách s vlhkým pískem, brambory nejlépe v laťových bednách nebo lískách. Ve sklepě, kde zeleninu skladujeme, by neměla překročit přirozená vlhkost 90 %, aby nedošlo k napadení houbovitými chorobami. Proto bychom si měli připravit regulovatelné větrání. -šum-