Díky trendu zdravé výživy se mnoho lidí začalo více zajímat o složení svého jídelníčku a zařazovat do něj potraviny prospěšné pro celkové zdraví. V záplavě doplňků a ingrediencí s exotickými názvy se ale trochu zapomíná na obyčejné a lokální potraviny, které dobře sloužily už našim babičkám, jsou doslova nabité vitaminy, a navíc stojí pár korun. Zelí patří mezi ně.

Zelí nepatří jen k masu nebo do polévky. Zkuste tento jednoduchý recept inspirovaný asijskou kuchyní:

Zdroj: Youtube

Skvělé nejen při hubnutí

Seznam prospěšných látek obsažených v syrovém zelí je navíc opravdu úctyhodný: obsahuje vitaminy C a E spolu s vitaminy skupiny B, dále kyselinu listovou a pantothenovou, sodík, vápník, draslík, hořčík, měď, železo, zinek, fosfor, mangan, jód, cholin, inulin, organické kyseliny a mnoho dalších užitečných látek. Zelí si můžete bez obav dopřát i při redukční dietě. Křupavé listy mají velmi nízkou energetickou hodnotu – na 100 g je to pouhých 19 kcal.


Jeho konzumace navíc podporuje imunitu, vysoký obsah vlákniny pomáhá trávení, mimo to zelí působí jako prevence proti onemocněním jater a srdce, má dobrý vliv na zrak, podporuje paměť a díky vláknině zlepšuje metabolismus a činnost střev.


Kvalitní čerstvá hlávka je pevná bez poškozených listů či tmavých míst. Rané odrůdy lze skladovat jen krátce, pozdní pak na chladném suchém místě vydrží bez úhony několik měsíců.


Kvašené vyhrává

Nejzdravější úpravou zelí je kvašení. Vláknina ve spolupráci s cennými probiotiky a enzymy vznikajícími při mléčném kvašení má totiž nejsilnější účinky na trávení i imunitní systém. To ostatně věděli už staří Řekové a Římané, v Číně dokonce jedli kysané zelí již ve 3. tis. př. n. l. V dobách dlouhých námořních plaveb bylo kvašené zelí jediným zdrojem vitaminu C, který námořníky chránil před obávanými kurdějemi.


Jak na to?

Kvašené neboli fermentované zelí si můžete snadno připravit doma a nepotřebujete na to ani speciální vybavení – podrobný návod naleznete v tomto článku. Pokud chcete kvašené zelí a další zeleninu připravovat pravidelně, zvažte nákup speciálních nádob určených k fermentaci. Mají speciální uzávěr s ventilem, díky němuž průběžně unikají plyny vznikající během kvašení a vy se nemusíte o nic starat.

Kvalitní čerstvá hlávka je pevná bez poškozených listů či tmavých míst. Rané odrůdy lze skladovat jen krátce, pozdní pak na chladném suchém místě vydrží bez úhony několik měsíců.

Pokud hlávku nespotřebujete celou, řez překryjte potravinovou fólií a uložte do chladničky. Zelí se dá i zamrazit, a to syrové nebo po krátkém blanšírování.

Zelí na sto způsobů

Zelné listy lze upravovat v celku, spařené se mohou použít k výrobě závitků, nebo se nakrájejí či nakrouhají na dlouhé proužky, které se vaří, restují a dusí. Zelí skvěle chutná v doprovodu pečeného vepřového masa, drůbeže a zvěřiny, dobře doplní také kořeněné párky a klobásy.


V čerstvé i kysané podobě se používá také k přípravě sytých polévek, jako je ruský boršč nebo slovenská kapustnica, neobejde se bez něj ani segedínský guláš. Vitaminovou bombou je rovněž populární salát Coleslaw s mrkví a celerem. Listy lze také odšťavnit, a získat tak velmi zdravou zelnou šťávu.


Červené zelí má všechny klady bílého, na talíři však působí výraznějším dojmem. Za svou fialovomodrou barvu vděčí anthokyanům, které se nacházejí také v řadě zahradních a lesních plodů nebo červeném víně a působí jako antioxidant.

Lze ho ochutit klasicky i exoticky – výborně si rozumí s aromatickým kořením, jako je zázvor, skořice nebo muškátový oříšek. Skvěle souzní také s ovocem, například jablky, švestkami nebo brusinkami.

Zdroj: www.vitalia.cz, www.ireceptar.cz, www.nzip.cz