Předně je třeba říct, že máme velké štěstí. Česká republika není na žádném seizmicky činném místě. Ano, máme zde zemětřesení prakticky pořád, ale jde o velmi nevýrazné záchvěvy půdy, které seizmologové zaznamenají, my už ovšem nikoliv. Naše sopky už jsou nečinné, nejsme na žádných hranicích litosférických desek, a vrásnění nám tu už tedy skončilo před mnoha miliony let.

Ostatně i podle nevládní organizace Bündnis Entwicklung Hilft, která monitoruje rizika katastrof na celém světě, je Česko velmi klidnou oblastí, kde se nemusíme ničeho příliš bát. Ze 193 zemí světa jsme na 180 místě. Ty úplně nejohroženější místa světa jsou Filipíny, Indie, Indonésie, Kolumbie apod.

V Čechách tak zemětřesení moc nehrozí. Nejaktivnější jsou oblasti Chebska a také severovýchodní Moravy. Ovšem žádné větší hýbání země seizmologové neočekávají. To, co my zde zaznamenáme, má význam leda tak pro statiku komínů nebo opadané omítky. Větší problémy jsou zaznamenány se sesedáním země v důlních oblastech. Velmi slavným se po románu Karin Lednické stal kostel svatého Petra z Alkantary na okraji Karviné, který sesedl o čtyřicet metrů a naklonil se na stranu o 6,8°, což mu i šikmá věž v Pise může závidět.

Bezpečné domy

Z tohoto důvodu asi není úplně třeba u nás stavět domy speciálně přizpůsobené zemětřesení. Jistě, je zapotřebí splňovat všechny platné normy na statiku i kvalitu výstavby, ale pokud je dodržíme, měly by být domy více než odolné tomu, co nás zde může čekat.

Přesto si pojďme prohlédnout domy, které jsou seizmicky bezpečné. Převládá názor, že bezpečný dům je pevný z betonu. Ano, jistě – ten nejodolnější dům je nízký bungalov, postavený z pevných materiálů, jako je cihla či beton. Ovšem i ten může spadnout. Jde o to, na jakém podloží bude postaven. Pokud bude stát na písečném svahu, samozřejmě to bude nebezpečnější než v zemědělské krajině s čedičovým podložím.

Podívejte se na animaci seizmické ochrany staveb:

Zdroj: Youtube

Ovšem byla by chyba předpokládat, že bezpečný dům je jen ten pevný. Naopak. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že dům, který odolá zemětřesení, není ten superpevný, ale naopak superpružný. Vysoké mrakodrapy jsou dnes postaveny i na Filipínách, a přesto stojí. Proč? Protože jejich konstrukce je jako žvýkačka. Centrální nosný prvek je pohyblivý. Dokáže tak absorbovat výrazné výkyvy budovy, ať je už dělá silný vítr nebo otřes země. Je to jakási páteř domu, která se sama vyvažuje. Mrakodrapy pak jsou obloženy většinou skleněnými panely. Ty mají extrémní odolnost samy o sobě, protože jsou z několikavrstvého skla s bezpečnostními fóliemi, takže nehrozí jejich zničení. Upevnění na konstrukci mrakodrapu je volné, takže fungují jako šupiny.

Také existují možnosti pružného založení staveb, kdy dům stojí na pružném uložení gumových silentbloků, válců apod. Ty pak vyrovnávají většinu pohybů a nenechají budovu roztřást vyššími harmonickými kmity.

Ovšem také dřevostavby mohou být bezpečné. Dřevo jako takové má totiž zásadní výhodu v pružnosti. Pokud je dům správně čepován nebo dokonce jsou použity speciální spojky pro pružný pohyb (u nás se moc nepoužívají, protože je zde nepotřebujeme), dřevostavba může odolat mnohem větším zemětřesením než jakákoli stavba z oceli a betonu. Příkladů je spousta. V Číně a Japonsku je spousta klášterů a věží ze dřeva, které přestály staletí na seizmicky velmi aktivní půdě. Pokud máte čas, podívejte se na video největší zkušební vibrační stolice světa, kde už před více než deseti lety postavili vysokou dřevostavbu podle požadavků na seizmicky činné území.

Test dřevostavby na největší zkušební stolici světa:

Zdroj: Youtube

Co u nás?

Pro českého stavebníka můžeme doporučit jedno – při stavbě domu myslete na statiku a spoléhejte na lidi, kteří danému problému skutečně rozumí. Diskuse na internetu a rady od souseda jsou sice často cenné, ale v případě stability domů to tak úplně neplatí. Ukazuje se, že největší problém je stále v přístavbách a dostavbách domů, které jsou nedostatečně ukotveny, postaveny z toho nejlevnějšího materiálu a hlavně bez spolupráce s projektanty a statiky.

Ovšem zemětřesení u nás tolik nehrozí. To se spíš soustřeďte na bezpečnost stavby z hlediska zatížení větrem nebo ochranu před vodou, což je u nás o kus větší problém.

Zdroj: Bündnis Entwicklung Hilft, MUNI, ČT24, Simpson Strong-Tie,