Židle jsou tvarově i rozměrově konzervativní. Nečekejme převratnosti, což nepochybně souvisí s konstantním tvarem lidského pozadí. Trend jsou kombinované jídelny: plastové židle k dřevěnému nebo skleněnému stolu.
Komfort sezení určuje řada prvků. Proto se doporučuje vybírat židle v obchodě, kde je lze vyzkoušet. Když nakupujeme židle a stůl solitérně, musíme se přesvědčit, zda jsou kompatibilní nejen vzhledově, ale především rozměrově a funkčně. Kdo si s tím nechce lámat hlavu, ať volí jídelní komplet!
Materiály
Jídelní stoly a židle 3
Jídelní židle jsou většinou dřevěné, často z ohýbané překližky nebo z masivu s čalouněným sedákem, případně i zádovou opěrkou. V oblibě jsou židle plastové, případně v kombinaci dřevo + kov, plast + kov, případně dřevěná kostra s výpletem z ratanu, banánových listů, vodního hyacintu.
U dřevěné židle berme ohled na hmotnost. Z masivu někdy jsou tak těžké, že s přemisťováním má problém dospělý, natož dítě nebo prarodiče.
Výhoda plastových židlí je lehkost, omyvatelnost a skladovatelnost. Nevýhoda: studí.
Ergonomie jídelní židle:
- Sedák mírně zakloněný dozadu.
- Sedák tak hluboký, aby jeho hrana netlačila do měkkých tkání v podkolení a neomezovala krevní oběh.
- Při volbě mezi čalouněným a tvrdým sedákem rozhoduje tělesná hmotnost. Na sedací hrboly (plochy 3,6 x 3,6 cm) se sezením přenáší cca 75 procent hmotnosti. Ta může být u tělnaté osoby tak vysoká, že sezení na tvrdé židli je pro ni nepohodlné.
- Ideální výška sedáku umožňuje položit chodidla celou plochou na podlahu, stehna zasunout pod stolní desku. Pro pohodlné sezení má být 27-30 centimetrů mezi sedákem a lubem (příp. deskou).
- Zádová opěra podepírá bedra, její horní okraj končí pod lopatkami. Příliš vysoké opěradlo omezuje pohyb ramen a hlavy.
- Područky pomáhají při usazování a vstávání, ovšem nesmějí bránit přisunout židli ke stolu.
Více se o jídelnách dozvíte v novém čísle Dům&Zahrada č. 11/12. Tady najdete i rady, jak má vypadat jídelní stůl či dětská židlička.