Zimostrázek alpský
Nejčastěji se objevují po dvou, někdy po třech a vzácně vytvářejí i řídký koncový hrozen. Určitě nás zaujmou jasně žlutými pysky, jako ouška vztyčenými bílými nebo světle žlutými křídly a nápadně vyčnívajícím člunkem. Ten je zpočátku celý jasně žlutý, později ale mění barvu na jasně fialovou nebo až karmínově hnědou. I když je veliký pouze 1,5 cm, při pohledu zblízka nám může připomínat čumáček dravého zvířátka. Miniaturní je ostatně celý keřík, který dosahuje průměrné výšky od 5 do 25 cm, takže se bude vyjímat v alpínkovém záhoně nebo na skalce.
ČTĚTE TAKÉ:
- Řez ovocných stromů: Slivoně
- Řez ovocných stromů: Třešně
- Nenechte, aby vaše papriky zničili škůdci nebo choroby
Tento „pidikeříček“ patří k rodu zahrnujícímu přibližně 500 druhů jednoletých rostlin, stálezelených trvalek, ale též keřů volně rostoucích prakticky po celém světě s výjimkou Polynésie a arktických oblastí. Přímo se zimostrázkem alpským se můžeme setkat v nížinách i podhorských oblastech táhnoucích se od Pyrenejí po Balkánský poloostrov, vyskytuje se však i v Alpách a ojediněle ve střední Evropě. U nás lze na něj natrefit v západní polovině Čech, přirozenou hranici jeho výskytu tvoří řeka Vltava. Je zařazen do kategorie ohrožených druhů, které jsou chráněny zákonem.
Květenství
Od konce jara do léta, u nás konkrétně od dubna do června. Plody jsou tobolky s úzkým lemem.
Pěstování
Zimostrázek alpský
Náš zimostrázek alpský potřebuje osluněné nebo mírně zastíněné stanoviště chráněné před studenými vysušujícími větry a vymrzáním.
Vyhovuje mu vlhčí propustná hlinitopísčitá půda zásadité reakce, která je bohatá na živiny. Lze použít zahradnický substrát bez jílové složky s příměsí říčního písku a trochou mletého vápence.
Kvetení lze podpořit občasným přihnojováním roztokem plného hnojiva.
Množení
Jarním výsevem nebo odebíráním řízků v druhé polovině léta.
Titulní foto: Thinkstockphotos.com