Upřímně řečeno, za výše uvedených podmínek nám toho na výběr moc nezbývá. Při horečnatém hledání ideální rostliny pro živý plot brzy zjistíme, že většina stálezelených dřevin má jedovaté bobule, nebo aspoň roste žalostně pomalu. Výjimku tvoří habr, který se sice řadí mezi opadavé stromy, ale jeho listy většinou před zimou na větvích uschnou a opadají až zjara, kdy se už zase tvoří lístky nové.

Habr je nenáročnou dřevinou, která dobře snáší řez, i když ho provádí zahradník-neumětel. Bude však vděčný za dostatek půdní vlhkosti a slunné stanoviště. Živý plot z habru se vysazuje v množství 3 až 4 sazenic na 1 metr a pro svůj bujný růst do výšky i do stran se musí stříhat aspoň dvakrát ročně. Za dva roky od výsadby už habry budou pěkně zahuštěné, za další rok až dva pak budou tvořit výstavní plot.

Z nejedovatých jehličnanů se nabízí smrk ztepilý, který se hodí zejména pro horské oblasti nebo domy v blízkosti lesa. Protože se rychle vytahuje do výšky, je třeba ho od počátku zastřihávat, aby se ve spodní části plotu nevytvořily holé kmínky. Více o živém plotu ze smrků jsme psali už dříve v naší poradně:

Pro živé ploty se stále více využívají také různé bambusy. Rostou jako z vody, vydrží mrazy a jedovaté nejsou. Pozor ale na výběžkaté druhy, které se rozrůstají do stran, sousedé by vám za ně zrovna nepoděkovali. Rozrůstání nicméně zabráníte, když kolem rostlin zakopete protikořenovou fólii.

Na závěr je ovšem vhodná úvaha, zda bychom při výběru rostlin pro živý plot přeci jen neměli z přísných kritérií slevit. Řada opadavých keřů nás může na podzim obdařit zdravými plody nebo aspoň poskytnout cennou potravu ptákům, jichž v evropské přírodě povážlivě ubývá.