Mezi zlaticemi najdeme odrůdy vhodné pro menší i veliké zahrady; vysazujeme je jako výrazné solitéry i jako volně rostoucí živé ploty, které se rozzáří během března a dubna, kdy se ostatní dřeviny teprve probouzejí. Zlatice se někdy nesprávně označují jako "zlatý déšť" - tento název však přísluší jiné rostlině, a to prudce jedovatému štědřenci odvislému. Ačkoli ani zlatici není radno ochutnávat a neměli byste ji pěstovat, pokud chováte hospodářská zvířata, kontakt s jejími listy a květy vám nepřivodí podráždění kůže, jako to hrozí v případě štědřence.

Zlatice Autor: Pixabay Autor: Pixabay

Zlatici vysazujeme do lehčí, propustné půdy a zásadně na slunné stanoviště. Pokud by stála v polostínu, nevytvořila by tolik květů a nerostla by tak bujně. Zlatice se překvapivě dobře ujímá i v městských zahradách a parcích, kde je znečištěný vzduch; příliš náročná není ani na živiny, nesnáší však přemokření.

Čtěte také

Saxifraga arendsii

Čtěte také

Lomikámen: Bohatě kvetoucí skalnička vhodná i do truhlíku

Nejbohatší záplava květů se objevuje na loňských výhonech, proto zlatici co nejdříve po odkvětu upravujeme jen lehkým tvarovacím řezem, kdy odstraníme vyčnívající větve a zabráníme přílišnému zahuštění rostliny. Už během léta na větvích můžete spatřit pupeny, připravené k rozkvětu v příštím roce. Tyto větvičky v prosinci ochotně rozkvétají ve vázách jako barborky a zkrášlují vánoční čas.

Zlatice Autor: Pixabay Autor: Pixabay

Jednou za tři až čtyři roky keř zmladíme tím, že seřízneme pouze nejstarší větve 10-15 cm nad zemí. Radikální řez celé rostliny není vhodný, protože nové výhony pokvetou až v dalším roce, a navíc zpravidla ani neobrůstají pěkně souměrně.

  • Tip: Zlatici lze snadno množit hřížením: dlouhý výhon zjara ohneme k zemi a zasypeme zeminou. Jakmile zakoření, odstřihneme ho od mateřské rostliny a přesadíme na vybrané stanoviště.