Vydejte se objevovat památky jednu po druhé nebo si vyberte jen některé, a až se sem zase příště vrátíte, můžete otočit další list v této učebnici architektury. Začněte třeba obdivováním zdejších kostelů nebo zlínského zámku, pak vykročte do světa funkcionalismu a svou návštěvu můžete zakončit prohlídkou některé moderní stavby.
Svébytný styl
Největší zásluhu na proměně městečka v město měl podnikatel, vizionář a řadu let také starosta Zlína, Tomáš Baťa. Podle odborníků je město výjimečné už proto, že bylo cíleně budované podle urbanistického plánu (hlavní éra výstavby proběhla ve 20. a 30. letech 20. století) a něco podobného byste jinde v Evropě jen těžko hledali. Přesto je zřejmé, že zlínský funkcionalismus se dá svým provedením jen těžko škatulkovat. Prvním autorem urbanistického plánu byl architekt Jan Kotěra, na jehož myšlenky a vize navázal jeho žák, architekt František Lýdie Gahura.
Areál továrních hal a mrakodrap
Baťova systematičnost se projevila jak v podnikání, tak při stavbě nových továrních budov. Nejen pro ně jsou typické železobetonová kostra se čtvercovými, později kruhovými sloupy a s rozpětím 6,15 m x 6,15 metru, neomítnuté cihly, ocelová okna a rovná střecha. Můžete si jen projít areálem nebo zamířit do některých hal, například spojené budovy 14 a 15 jsou sídlem 14/15 Baťova institutu, galerie výtvarného umění a muzea. Určitě si však nenechte ujít prohlídku takzvané Jednadvacítky, v době svého vzniku šlo o největší stavbu u nás a jednu z největších v tehdejší Evropě. Měří 77,5 metru, byla dokončena v roce 1938, navrhl ji Vladimír Karfík a fungovala jako správní budova. Velkou turistickou raritou je pojízdná kancelář tehdejšího šéfa J. A. Bati ve výtahu, i s klimatizací a umyvadlem. Stejně jako tvrzení, že ji údajně nikdy nevyužil. Na jedinečné architektuře to však nic nemění, vy se výtahem v rámci prohlídky projet můžete (prohlídku s průvodcem je třeba předem objednat). Jinak je budova volně přístupná v běžné otevírací době. Dalším typickým znakem Zlína jsou baťovské domky pro zaměstnance, najdete jich stovky, a i dnes slouží ke stejnému účelu.
Mnoho vil a jeden památník
Dalším listem architektury a historie jsou takzvané ředitelské vily, nejen Tomáše či J. A. Bati, ale také třeba domy architektů Karfíka či Gahury. A když se posuneme do 50. let minulého století, dostaneme se k vilám cestovatelů Hanzelky a Zikmunda. Každá je něčím výjimečná.
Ojedinělý je však i Památník Tomáše Bati, který dodnes obdivují všichni návštěvníci města. Vlastně jde o vzpomínku na tragickou smrt šéfa baťovských závodů, který v roce 1932 zahynul při letecké nehodě. Prosklená budova je parafrází na vrcholnou gotiku, navrhl ji architekt Gahura. Uvnitř najdete repliku osudného letadla Junkers a jinak je prostor téměř prázdný.
Památník Tomáše Bati
Co ještě vidět
V době rozkvětu města stavby rostly jako houby po dešti, ať už se to týká budovy radnice, tržnice, obchodního domu, nebo třeba kina pro dva a půl tisíce návštěvníků, filmových ateliérů a mnoha dalších. Projít se můžete po Gahurově prospektu, jehož revitalizace byla dokončena v roce 2013. Chodníky jsou zapuštěné do okolního terénu a travnaté plochy mají evokovat zvlněnou vodní hladinu. Další ukázkou moderní architektury jsou Kongresové centrum Zlín, kam můžete zajít nejen na koncert Filharmonie Bohuslava Martinů, a nová budova Univerzity Tomáše Bati. Obě stavby navrhla zdejší rodačka a světoznámá architektka Eva Jiřičná, jejíž otec v baťovských závodech pracoval. Sama Eva Jiřičná v době dokončení svých staveb doufala, že nebudou křičet do světa svou jedinečností, ale podají si ruku se starou zlínskou zástavbou.
Aktuálně
* Po stopách Jana Kotěry a F. L. Gahury se můžete vydat v rámci komentované prohlídky 6. října (více na www.denarchitektury.cz).
* Každou první neděli v měsíci se konají prohlídky vily Tomáše Bati s průvodcem.
* Až do konce října je otevřená výstava Jiří Hanzelka 100 let v Muzeu jihovýchodní Moravy (budova 14/15 Baťova institutu).
