Naše rostlina patří k nejnižšímu druhu zvonků, který dorůstá pouze výšky 10 až 30 cm. Zimu snáší dobře, takže ji lze řadu let pěstovat na jednom stanovišti.

Rod Campanula zahrnuje okolo 300 druhů jednoletých i vytrvalých rostlin, které se vyskytují v oblastech mírného pásma severní polokoule, nejvíce v jižní Evropě a Turecku.

Jsou velice přizpůsobivé, takže se s nimi můžeme setkat stejně dobře ve skalních spárách vysokohorských pohoří jako na vřesovištích nebo mezi sutí. Asi nejlépe se jim daří na horských loukách a stráních, kde dorůstají výšky až 2 m. Většina z nich se dá velmi dobře šlechtit, takže najdou své uplatnění i v okrasných zahrádkách.

Květenství

Nejvíce zahradních kultivarů u nás kvete v průběhu června a července, s rozkvetlými zvonky se však můžeme běžně setkat i v září.

O dalších rostlinách se dočtete zde:

Pěstování

Zvonkům karpatským se daří na slunném stanovišti nebo v polostínu, kde je vlhká, ale dobře propustná zemina neutrální nebo zásadité reakce. V místech s trvalou vlhkostí se rozhodně vyplatí udělat drenáž.

Na skalce jim bude nejlépe ve společnosti vápencových kamenů nebo kalcitů, které nejvíce připomínají místa, odkud horské zvonky pocházejí. Trsy těchto rostlin však lze vysazovat i ve skulinách kamenných zídek (zvláště z opuky), ale můžeme je pěstovat také v květináčích.

Množení

Obvykle semeny, která vyséváme od února do března do studeného pařeniště s dobře prosetou a mírně vlhkou zeminou. Asi za pět neděl je přepícháme do hrnků a v druhé polovině května vysadíme na zahradě.

Zvonky lze množit i vegetativním způsobem, například dělením trsů na jaře nebo začátkem léta.