Brambory pocházejí z Jižní Ameriky, kde byly na území dnešního Peru využívány již zhruba před pěti tisíci lety. Do Evropy se rozšířily díky zámořským plavbám až v 16. století a nejdříve zde plnily funkci okrasných rostlin. Nedůvěru k bramborám coby poživatině zvyšovalo zřejmě i to, že celá rostlina nazývaná lilek brambor je jedovatá, včetně plodů. Naše známé brambory jsou ovšem jedlé hlízy, u nichž otrava při běžné konzumaci nepřipadá v úvahu. Naopak po překonání počátečních obav se brambory staly významnou hospodářskou plodinou, která Evropu zachránila před opakujícími se hladomory.

Konzumace brambor prospívá zdraví

Brambory jsou nejen vydatným zdrojem energie ve formě sacharidů, ale obsahují také vitamin C (proto se v minulosti staly úspěšným pomocníkem v boji proti kurdějím), vitamin B a mnoho minerálů včetně vápníku, hořčíku a železa. Díky obsahu flavonoidů a karotenoidů jsou silným antioxidantem. Jsou přirozeně bezlepkové a při vhodné úpravě mají nízký glykemický index, proto se hodí pro diabetiky. To nejlepší z brambor se přitom ukrývá pod slupkou, takže nejlepší je vařit je ve slupce nebo vybírat takové odrůdy, které lze jíst i se slupkou. „Mezi nejchutnější odrůdy patří oblíbená Belana a pro gurmány můžeme doporučit francouzské odrůdy Charlotte nebo Gourmandine,“ radí Jaroslav Neuman, odborník na ovoce a zeleninu z on-line supermarketu Košík.cz. Obecně pak platí, že čím kratší a jednodušší úprava brambor bez přemíry tuku, tím pro zdraví lépe.

Bramborová typologie

Asi každý zná z obchodů základní rozdělení na tzv. varné typy A, B a C. Co ale vlastně znamenají? Brambory označené písmenem A jsou po uvaření pevné, nemoučnatí a nerozvářejí se. Proto se hodí na přípravu salátů. Brambory typu B jsou asi nejoblíbenější a nejuniverzálnější. Tyto brambory se rozvářejí rychleji a po uvaření jsou spíš polotuhé, hodí se jako příloha či na zahuštění polévek nebo guláše. Varný typ C se rozváří nejrychleji a obsahuje nejvíce škrobu, je proto ideální na přípravu bramborové kaše nebo pyré. Z „céčka“ vyrobíte také výborné bramborové knedlíky nebo noky.

Skladování brambor má několik zásad

Pokud si chcete koupit větší zásobu brambor a uložit je na zimu, tak vhodné místo na uskladnění by mělo být suché, tmavé a chladné, se stálou teplotou 4–6 °C. Při vyšších teplotách hrozí, že brambory začnou hnít nebo klíčit, příliš nízká teplota zase způsobí namrznutí a zesládnutí brambor, protože se škrob v bramborách obsažený změní v jednoduché cukry, což ovlivní jejich chuť i kvalitu. Lednička na dlouhodobé uchovávání brambor vhodná není, právě kvůli přílišnému chladu. K dlouhodobému skladování vybírejte především pozdní odrůdy, které mají pevnou slupku a obsahují méně vody. Rané brambory se díky vysokému obsahu vody a tenké slupce hodí k okamžitému zpracování. Pokud nemáte vhodné místo, nekupujte brambor velkou zásobu, ale průběžně takové množství, které rychle spotřebujete.

Jak brambory využít

Těžko hledat v naší kuchyni variabilnější plodinu. Splní úlohu hlavního jídla i přílohy od vařených brambor přes bramborové knedlíky, tradiční salát až po smažené hranolky, pomohou nahradit mouku a zahustí guláše a polévky. Můžete je ve stylu „co dům dal“ zapéct s přebytky z kuchyně a vykouzlit vmžiku chutné jídlo. Jejich pole působnosti není jen ve slaných pokrmech, výborně chutnají i v podobě těsta na švestkové knedlíky, bramborových šišek s mákem nebo povidlových taštiček. Přidané do těsta na domácí chleba podpoří jeho vláčnost i chuť. Navíc vás zachrání třeba v případě přesolené polévky, kdy do ní stačí přidat na plátky nakrájenou syrovou bramboru, povařit 15 minut a poté vyndat. Plátky absorbují nadbytečnou sůl a můžete servírovat. To samé platí u omáčky, kde je dobré brambor nastrouhat a po 15 minutách omáčku přecedit. A pokud vám zbudou nějaké syrové brambory, které už opravdu nevyužijete, můžete z nich pomocí vykrajovátek na cukroví vytvořit domácí tiskátka, která zabaví vaše děti. Mít doma brambory se zkrátka ve všech směrech vyplatí.

Zdroje: tisková zpráva společnosti Košík.cz, akademiekvality.cz, květenačr.cz, vímcojím.cz