Zásadní je psíka od loudění odrazovat již od věku štěněte, byť je to u takové něžné chlupaté kuličky někdy hodně těžké. Ale čím dříve pejsek pochopí, že s tímto chováním neuspěje, tím lépe. I když je také možné, že co se jako štěně naučil, v pubertě pozapomene, a začne to na vás znovu zkoušet. Odnaučit loudění jde i dospělého psa, je to ale samozřejmě těžší záležitost, která může trvat i několik měsíců.

Klíčem k úspěchu je důslednost

Především byste pejska neměli zvykat na to, že mu budete dávat vaše jídlo od stolu, a toto pravidlo musí platit důsledně nejen pro všechny členy domácnosti, ale i návštěvy. Nedávejte mu nic ani při přípravě jídla, kdy u kuchyňské linky čeká, že dostane něco dobrého. Můžete mu dát nějaký vhodný kousek od vašeho vaření, ovšem do misky, takže bude čekat na jídlo tam, nikoliv u stolu nebo linky. Pokud pejsek začne loudit, pošlete ho na jeho místo, vhodné je používat stále stejná slova, jako např. „nesmíš“, „ne“ apod. Někdy stačí loudila prostě ignorovat, nemluvit na něj, nenavazovat oční kontakt ani na něj nějakým způsobem neupozorňovat. Pokud je ale zvíře skutečně neodbytné, štěká, hrabe packami či se hrne stolovníkům na klín, je namístě ho usměrnit ráznými pokyny „fuj“, „ne“ či „nesmíš“. Psa ale nebijte ani na něj jinak neuplatňujte hrubou sílu.

Nenechte jeho roztomilost hatit vaše odhodlání

Pohled na prosebné psí oči, nebo dokonce panáčkování může být skutečným náporem na vaše city, a je velmi těžké odolat. Mějte ale na paměti, že podlehnutím pejskovi neprospíváte, a snažte se naopak nedávat najevo, jak roztomilý vám připadá. Pro pejska by to bylo jen další povzbuzení v jeho snažení.

Odměny mají svá pravidla

Je jasné, že někdy chcete pejska odměnit, ale odměnou by neměly být lidské dobroty. Vždy zvolte pamlsky vyrobené přímo pro psy a nedávejte odměnu jen tak, ale například za správně vykonaný povel. Nedovolte ani, aby pes dostával různé pochoutky, například piškoty, od cizích lidí, sousedů či známých. Pejsek si na to zvykne a jen ho to podněcuje k další snaze loudit. Vysvětlete tedy okolí důvod a naučte se tyto dobroty pro svého pejska odmítat.

Nejde jen o výchovu, ale také o zdraví

Lidské jídlo zvířatům nesvědčí ani po zdravotní stránce, neboť obsahuje hodně soli, cukru, koření a tuku, což není pro psí zažívání zrovna to pravé. „Psi by neměli vůbec dostávat kořeněná jídla. A složení jejich stravy by mělo být přesně pro jejich delikátní zažívání. Psům dávejte granule, konzervy či barf (tedy syrovou stravu, která je namixovaná přesně podle psích potřeb, pozn. red.), který je jim přesně určen. Pes si navíc časem zvykne, že vy máte své jídlo a on zase své, a nebude ho to tolik nutit loudit,“ poukazuje na dvojitou výhodu striktního oddělení psí a lidské stravy odborník na psí výživu Jiří Švihálek z Yoggies.cz a dodává: „Úspěšné žebrání je u psa nevhodné i z výživového hlediska, vede často k přejídání a může vést k obezitě, která je u psa velmi nebezpečná a může způsobit mnoho nemocí, jako je cukrovka či problémy s klouby.“ Je dobré si proto tato slova připomenout vždy, když bychom byli v pokušení podlehnout prosebnému psímu pohledu.

Zdroje: onlinepsíškola.cz, s využitím tiskové zprávy Yoggies.cz