Žijeme v době, kdy je pro laika těžké orientovat se v tom, co je právě z ekologického hlediska doporučované, co naopak zakázané a co z toho pro náš život vyplývá. V září vypršel termín pro povinné výměny kotlů na pevná paliva 1. a 2. emisní třídy za moderní spotřebiče vyšších tříd, které jsou účinnější a méně zatěžují životní prostředí.
Nevíte, jak topit dřevem? Návod se může hodit
Zároveň veřejným prostorem prostupují zprávy, že se do pěti let uhlí přestane těžit nebo bude tak drahé, že bude vhodné leda jako dárek k Vánocům. Kritické hlasy se objevují i na adresu dřeva a biomasy, donedávna preferovaného ekologického zdroje obnovitelné energie. Dnešku dominují témata s maximálním důrazem na ekologii vtělená do tepelných čerpadel, fotovoltaických elektráren a systému komunitní energie.
V zajetí změn
Obor vytápění v krátkém časovém horizontu překonává jeden milník za druhým. Zprvu se hledaly ekonomicky nejúspornější spotřebiče a zdroje, následoval akcent na výrobky s co největším rozsahem, respektive modulací výkonu, které umožňovaly například využití krbových kamen v pasivních domech, nyní se zase preferují takzvané čisté zdroje. Na nich je zajímavé, že některé typy mají nejnižší výkon v těch ročních obdobích, kdy je nejvíce potřebujeme.
V současné době je vedle efektivity kladen důraz i na ekologičnost kamen. V nabídce se mohou zájemci orientovat například podle směrnice DINplus Ecodesign 2022, kterou jsou označena krbová kamna, při jejichž spalování vzniká minimální množství škodlivin
Lidé, kteří si pořídili za dotaci plynový kotel a později se z médií dozvěděli, že tento zdroj nebude do budoucna podporovaný a perspektivní, se museli jistě hodně divit. Podobný zmatek mohli pocítit i ti, kteří topí dřevem anebo vsadili na peletová kamna a kotle. Vznikla tak informačně nepřehledná a pro běžného spotřebitele nepředvídatelná situace, protože jen málokdo si může dovolit každých několik let měnit otopný systém. Což pochopitelně ti, kdo opatření připravují, velmi dobře vědí.
Překvapivý výzkum
Jak vlastně vznikla otázka o škodlivosti tak dlouho preferovaných obnovitelných zdrojů, jakými jsou dřevo a biomasa, jejichž pozice byla několik desetiletí zdánlivě neotřesitelná? Zdá se, že zásluhou vědy. Podle zúčastněných vědců má totiž znečištění ovzduší ve městech mnohem většího viníka než spalovací motory – a to spalování dřeva.
Jednoduchá elegance, čisté linie a minimalistický design charakterizují vložku Hwam I 40/55. Široké sklo s nádherným výhledem na tančící plameny hraje významnou roli díky jednoduchému designu
Publikace otištěná na EnergoZrouti.cz cituje výzkum publikovaný ve vědeckém časopise Atmospheric Chemistry and Physics, který ukazuje, že spalováním dřeva vzniká velké množství polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU), jejichž karcinogenní účinky jsou dlouhodobě známy. Právě těchto látek vzniká při spalování dřeva mnohem větší množství než třeba při spalování benzínu či nafty v motorových vozidlech. Svou analýzu prý vědci prováděli v řeckých Aténách, podle jejich dat jsou ale měření podobná téměř v celé Evropě.
Hrozivé výsledky
Spalování dřeva tak zůstává významným zdrojem toxických látek, ale i polétavého prachu PM10 či PM2,5, který stojí za významným znečištěním městského ovzduší hlavně v zimních měsících. Nadměrné vystavení těmto mikročásticím může mít vážné zdravotní důsledky, protože procházejí dále do dýchacího a kardiovaskulárního systému a mohou na sebe vázat těkavé organické látky, které v těle působí toxicky.
Pokud ve městě mnoho domácností vytápí své byty či domy spalováním dřeva, může být i každodenní pohyb venku nebezpečný. Podle těchto vědců není problém jen u starých krbů či kamen, i nová kamna splňující současné normy takzvaného ekodesignu vypouštějí asi 750× větší množství drobných částic než moderní nákladní automobily. Topné zdroje spalující dřevo navíc až ztrojnásobují úroveň škodlivého znečištění ovzduší v domácnostech.
| Co jsou prachové částice? | ||
|---|---|---|
| Prachové částice vědecky označované anglickou zkratkou PM (particulate matter – částicová hmota) představují směs různorodých částic pevného a kapalného skupenství rozptýlených v ovzduší. Číselná hodnota u označení PM definuje jejich maximální aerodynamický průměr v mikrometrech (µm). Například PM2,5 znamená velikost 2,5 µm. Mikročástice mohou procházet do lidského organismu, usazovat se v něm a vázat s sebou další toxické látky. Zjednodušeně se dá říci, že čím menší částice jsou, tím hlouběji do organismu se dostanou. | ||
Výzkumy a teorie
Čtení o výzkumech nejmenovaných vědců plné varovných čísel a dramatických upozornění musí na čtenáře zapůsobit. Tím spíš, když se postaví vedle údajů například ze zdroje Prumyslovaekologie.cz, kde Robert Warren Howarth, profesor ekologie a biologie životního prostředí na Cornellově univerzitě, uvádí, že nejhorší variantou je, když se LNG exportuje během dlouhé plavby ve starém plavidle, které spaluje velké množství ropy. V takovém případě je emisní dopad o 274 % horší než u uhlí.
Vlevo: Kotel Atmos D14P je určen pouze na spalování pelet, je zařazen do emisní třídy 5 a má certifikaci Ecodesign. Vpravo: Pro milovníky výrazného a jednoznačného designu jsou určena krbová kamna Romotop Riano 01
Výše uvedená čísla a výzkumy ale nejde konzumovat bez rozmyslu a kontextu. Existuje naštěstí mnoho dalších seriózních zdrojů, které dokážou uvést informace na pravou míru. Například odborník nad jiné povolaný Zdeněk Lyčka, prezident Asociace podniků topenářské techniky a konstruktér spalovacích zdrojů tepla specializujících se na energetické využívání biomasy, v textu Zákaz spalování dřeva je fake jako Brno (Aquatherm News 2/2022) vyvrací nejrozšířenější mýty ohledně vytápění domácností a postupu státu a EU k podpoře spalování dřeva a biomasy.
| Emisní třídy a ekodesign | ||
|---|---|---|
| Emisní třídy vycházejí z hodnocení účinnosti a emisí kotlů na tuhá paliva dle normy ČSN EN 3035:2012. Kotle se podle této normy dělí do pěti tříd, přičemž 1. emisní třída kotlů dosahuje nejnižší účinnosti a zároveň produkuje nejvíce emisí. Třídy kotlů se určují podle měření při 100% a 30% výkonu. V současné době se navíc pro nově vyrobené kotle už nepoužívá klasifikace na základě emisních tříd, nýbrž všechny kotle uvedené na trh od roku 2020 musí splňovat požadavky na ekodesign. | ||
Fakta o prachu a emisích
Zdeněk Lyčka vysvětluje, že lokální vytápění domácností pevnými palivy se podle metodiky Českého hydrometeorologického ústavu u nás podílí ze 70 % na emisích jemného prachu PM2,5. Přesto se daří plnit na 99,9 % území republiky přísné emisní limity EU na tuto složku jemného prachu.
Navíc zásadní podíl na emisích PM2,5 mají staré prohořívací a odhořívací kotle spalující uhlí, které už měly být vyřazeny z provozu. Běžný odhořívací kotel spalující uhlí vypouštěl za rok do ovzduší řádově 25 kg PM2,5 a prohořívací uhelný kotel 150 kg. Naopak běžná krbová kamna spalující dřevo vyprodukují méně než 10 kg PM2,5 ročně, zplynovací kotel na kusové dřevo pouze 2 kg PM2,5 a peletový kotel dokonce necelý 1 kg PM2,5.
Takže prostou výměnou statisíců starých prohořívacích a odhořívacích kotlů na uhlí za moderní kotle a kamna na biomasu lze snížit celkové emise jemného prachu v řádech několika desítek procent. Staré kotle na uhlí se na emisích benzo(a)pyrenu podílejí ještě výrazněji než u prachu. Nové kotle na biomasu emitují tohoto vysoce karcinogenního uhlovodíku 10x (zplynovací) až 1 000x (peletové) méně než uhelné kotle.
EU topení dřevem nezakazuje
O co tedy jde Evropské unii, o jejíž rozhodnutí se často opírají prohlášení bulvárních autorů v apokalypticky vyznívajících textech? Tuto otázku popisuje prezident Cechu kamnářů ČR Libor Soukup (v textu na stránkách Cechu kamnářů), když vysvětluje, že Evropská komise usiluje o udržitelné hospodaření s lesy na územích jednotlivých členských států.
Lesní strategie EU proto hovoří o ochraně, obnově, udržitelném užívání a obhospodařování lesních ploch a nutnosti bojovat s odlesňováním, znehodnocováním půdy a úbytkem rozmanitosti lesů. Strategie ale také uvádí význam lesů v energetické oblasti pro nahrazování fosilních paliv a zdůrazňuje, že dřevo je významný přírodní obnovitelný zdroj.
Zhruba 60 % dřevní hmoty se těží pro průmyslové využití. Palivové dřevo tvoří z tohoto objemu pouhých 15 % a vzniká jako zbytkový produkt
Evropská komise se také zabývá takzvaným kaskádovým využíváním biomasy. Právě zde se dřevní biomasa chápe jako důležitý obnovitelný zdroj energie a připravený soubor pravidel má zjednodušeně řečeno zajistit, aby se na jedné straně dřevní hmota využívaná na topení spalovala technologií, která maximálně využije její energetický potenciál, a na druhé straně aby nedocházelo k těžbě dřeva a odlesňování pouze na topné účely, tedy v podstatě ke komerčnímu zneužívání.
Doporučení není nařízení
Mnohé zdroje více či méně seriózních médií a zájmových skupin se v minulosti opíraly o závěry WHO, tedy Světové zdravotnické organizace, která ale nemá rozhodovací pravomoc, jen doporučovací. Dále tedy záleželo na tom, jak se k doporučením WHO postaví politici napříč EU. Například výměnu kotlů nařídil zákon č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší, který vycházel kromě jiného i z požadavků EU a doporučení WHO.
Zákaz topení dřevem v kotlích, krbech a krbových kamnech se v žádném případě nechystá. Předmětem zákazu a nucené výměny jsou pouze staré a nekvalitní technologie. Ale u nás tyto výrobky řadu let plní nejen vyšší emisní třídy, ale zcela běžně i normu ekodesignu.
Navíc pokud stát potažmo EU po občanech něco žádá, vždy připravuje také systém pomoci, jak dokládají dotační tituly Nová zelená úsporám a Oprav dům po babičce ze strany Ministerstva životního prostředí ČR, respektive Státního fondu životního prostředí.
Přehled zajímavých produktů
- Krbová kamna Harmonie 3V ECO zaujmou moderním provedením topeniště. Kamna jsou vyrobena z oceli, keramického skla a jejich povrch je opatřen žáruvzdornou barvou. Jmenovitý výkon činí 7,2 kW, účinnost spalování je 77 % a vytápěcí schopnost 220 m³. Bauhaus
- Pro milovníky výrazného a jednoznačného designu jsou určena krbová kamna Romotop Riano 01 s jmenovitým tepelným výkonem 6 kW a objemem vytopeného prostoru 160 m³. Hornbach
- Jednoduchá elegance, čisté linie a minimalistický design charakterizují vložku Hwam I 40/55. Široké sklo s nádherným výhledem na tančící plameny hraje významnou roli díky jednoduchému designu. Hwam
- Kotel Atmos D14P je určen pouze na spalování pelet, je zařazen do emisní třídy 5 a má certifikaci Ecodesign. Atmos
- Keramika se tradičně používá kvůli dobré schopnosti akumulace tepla a jeho efektivního využití. Čím větší je plocha keramického opláštění kamen, tím je jejich efektivita větší. Hornbach
- Extrémně tichá peletová kamna HSP 6 Toledo IV 32 budou slušet každému modernímu interiéru. Antracit spolu s šedými prvky doplňují velká prosklená dvířka. Peletová kamna HSP 6 Toledo IV 32 lze díky modulu WLAN ovládat z celého světa přes funkci Global. Haas+Sohn
- Celolitinová jednoplášťová sálavá krbová kamna La Nordica Isotta Evo z kvalitní litiny s možností bočního přikládání a s dvojím spalováním. Nově vybavena regulací primárního vzduchu termostatem. Hornbach
- V současné době je vedle efektivity kladen důraz i na ekologičnost kamen. V nabídce se mohou zájemci orientovat například podle směrnice DINplus Ecodesign 2022, kterou jsou označena krbová kamna, při jejichž spalování vzniká minimální množství škodlivin, ale také podle certifikátu CE značícím, že produkt odpovídá vysokým požadavkům evropských norem. Bauhaus
- Kachlová kamna stavěná na zakázku jsou i dnes velmi žádaným prostředkem pro vytápění srubů, roubenek či chalup. Spojují v sobě rustikální prvky s akumulací tepla a výhodami ovládání (i dálkového) peletových kamen. Eco flame
- Díky svému elegantnímu a modernímu designu Hwam 3110C na soklu přirozeně kombinuje styl a funkčnost, což z něj činí perfektní doplněk a zároveň efektivní řešení vytápění. Hyper Fires
Produkuje dřevo více CO2 než uhlí?
Argument bojovníků proti spalování biomasy staví na tvrzení, že dřevo během svého růstu absorbuje CO2 a ukládá jej do dřevní hmoty a spálením se stejné množství uvolní do vzduchu. V případě, že by byl skutečně spálen kompletně celý strom, bylo by toto tvrzení pravdivé. Z celkového objemu vytěžené dřevní hmoty ale více než 30 % dřeva na jednom hektaru lesa tvoří kořeny, větve a pařezy, které v lese zůstávají.
Kolik se těží
Zhruba 60 % dřevní hmoty se těží pro průmyslové využití. Palivové dřevo tvoří z tohoto objemu pouhých 15 % a vzniká jako zbytkový produkt. Přesněji řečeno, jde o odpad, který se nehodí pro další průmyslové zpracování. Na každý hektar lesa se počítá s průměrným ročním přírůstkem dřevní hmoty přibližně 7 m3. V Česku proces těžby dřeva podléhá přísné legislativě a normám tak, aby lesy nebyly vytěženy.
Domácí využívání
V roce 2021 topilo dřevem na 800 tisíc českých domácností. Pro část z nich jde o hlavní zdroj tepla a víc než polovina z nich používá dřevo v kombinaci s jiným způsobem vytápění, nejčastěji s kotlem na plyn. Právě od zemního plynu se ovšem mnoho domácností v posledních letech snaží odpoutat.
Tento článek jste mohli najít v časopisu Dům&Zahrada č. 10/2024.
Sledujte nás v Google Zprávách