Tvrdé dřevo, jako je javor, dub, jasan a většina ovocných stromů, patří k nejlépe hořícím dřevům, která poskytují vyšší teplotu a delší dobu hoření. Jejich polena mají nejméně smůly a mízy, které zanáší spalinové cesty

Tvrdé dřevo je však obecně dražší než měkké, nicméně v tomto případě se investice vyplatí, protože získáte větší tepelný výkon a delší dobu hoření, a nebudete muset tak často přikládat.

Záludná bříza

Velmi dobře hoří i bříza, která se počítá k měkčím dřevům, ale po vyschnutí vytvrdne. S jejím sušením je trochu problém, protože má tlustou vnitřní hnědou kůru zvanou lýko. Ta funguje jako igelit a zadržuje velké množství vlhkosti, což brání rovnoměrnému vysychání. Proto břízu sušte vždy v polenech ideálně naštípaných, a nikoliv celé kmeny. Tak zajistíte, že dřevo vyschne a neshnije. 

Dobře vysušené dříví je základ

Vždy používejte pouze vysušená, plně vyzrálá polena s vlhkostí nižší než 20 %. Platí pravidlo, že dobře vyzrálé dřevo vydává při poklepání charakteristický „klapot“ než tupé „bouchání“. Je také mnohem lehčí než nevysušené poleno. Mezi další ukazatele dobře vysušeného dřeva patří odlupující se kůra a praskání a štěpení dřeva na vnější straně. 

V ideálním případě by se dřevo mělo nechat zrát 18 až 24 měsíců, ale tři roky jsou ideál. Také platí, že čím tvrdší dřevo, tím delší doba zrání. 

Pořiďte si také měřič vlhkosti určený pro testování dřevěných polen, což je malá investice, která se vám mnohonásobně vrátí.

Jak sušit a uskladnit dříví

  • Trik spočívá v tom, že uděláte vše pro to, abyste zabránili promočení nebo navlhnutí uskladněného dříví. Mokrá nebo vlhká polena buď nikdy neshoří, nebo budou produkovat nadměrné množství kouře. Kouř vede ke hromadění kreozotu, což je vedlejší produkt spalování dřeva tvořený převážně dehtem, který běžně způsobuje požáry komínů.
  • Pokud venku zakryjete hromadu polen jednoduchou stříškou, zabráníte pronikání deště a zároveň umožníte cirkulaci vzduchu kolem polen a tím i jejich dokonalé vysušení.
  • Palivové dřevo potřebuje neustálou cirkulaci vzduchu, aby zůstalo v suchu, a proto nesmí ležet na holé zemi. Jako ideální podklad poslouží stará dřevěná paleta, nebo něco s dostatečnými mezerami, aby vzduch mohl proudit i zespodu. To platí i v případě, že skladujete dřevo uvnitř.
  • Ujistěte se, že jsou vaše polena zakrytá, ale alespoň z jedné strany musí být hromada otevřená. To je důležité zejména v případě, že polena zakrýváte igelitovou plachtou. Myslete na to, že dřevo musí dýchat, aby se nepotilo. Pokud obalíte hromadu ze všech stran, vytvoříte tím ideální prostředí pro vznik hniloby a plísní, a také se tam bude dařit dřevokaznému hmyzu.
  • Se skládáním dřeva je to jako se stavěním suchých kamenných zdí, je v tom určitý um, který se s praxí prostě zlepšuje. Začněte na vnějším okraji, u opěrné zdi nebo konstrukce, a postupujte směrem dovnitř. Dbejte na to, aby byla polena rovná, tj. aby byla vedle sebe stejně velká, nebo alespoň vyplňujte mezery menšími poleny a vyvarujte se jakéhokoli naklonění dovnitř nebo ven.
  • Rohy vytvoříte tak, že jednu vrstvu položíte pod úhlem 90 stupňů ke spodní a tak pořád dokola. Podobně jako je tomu u cihlových zdí na rohu domu.

Upozornění na závěr

Nikdy nepoužívejte mokré nebo nevysušené dřevo, protože způsobuje nepříjemný kouř a špatně hoří. Mohlo by rychle dojít k usazování kreozotu a sazí, které by vzhledem k vyšším teplotám spalin v kamnech mohly snadno způsobit požár kouřovodu nebo komína. Spalování mokrého dřeva navíc způsobuje ekologické problémy a zvyšuje spotřebu paliva.

Související články