Třídění odpadu se v Česku stává běžnou součástí každodenního života. Stále více lidí si uvědomuje důležitost recyklace a přínos, který má pro životní prostředí. Přesto ale každý rok skončí velké množství skla v běžném komunálním odpadu, což je obrovská škoda. Sklo je materiál, který lze recyklovat prakticky donekonečna, aniž by ztrácelo na kvalitě, a jeho využití má široké možnosti – od výroby nových obalů až po stavební materiály.
Sklo by do běžného odpadu nemělo přijít nejen kvůli jeho recyklačnímu potenciálu, ale i kvůli negativnímu dopadu na životní prostředí. Když sklo končí na skládkách, zvyšuje se objem odpadu, který se rozkládá stovky až tisíce let. To nejen zabírá místo, ale také brzdí efektivní nakládání s odpady.
Sklo by do běžného odpadu nemělo přijít nejen kvůli jeho recyklačnímu potenciálu, ale i kvůli negativnímu dopadu na životní prostředí.
Třídíte skleněné lahve a obaly?
Tři čtvrtiny obyvatel třídí
Podle posledních údajů společnosti EKO-KOM se míra recyklace obalů v ČR meziročně zvýšila o 4 procentní body. Přispěli k tomu zejména občané, kterým třídění odpadu není lhostejné. „Až 75 % obyvatel ČR pravidelně třídí odpad. To jsou skvělá čísla i ve srovnání s ostatními evropskými státy. Je to výsledek více než 20 let systematické práce obcí, měst, svozových firem, autorizovaných obalových společností a hlavně každého jednotlivého člověka, který dobrovolně třídí,“ říká Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství.
V loňském roce se vytřídilo přibližně o 6,5 tisíce tun použitých skleněných obalů a lahví méně než v roce 2022
Skleněné obaly zaostávají
Pozitivní trend však nenastal u třídění skla. Vytřídilo se přibližně o 6,5 tisíce použitých skleněných obalů a lahví méně, což pocítili i čeští skláři. „Množství použitého skla, které jsme získali z trhu v České republice, se v roce 2023 v porovnání s rokem 2022 snížilo o 20 %. Důvodem je kromě poklesu třídění skla také prodej střepů do okolních zemí,“ vysvětluje Regina Bělohoubková, mluvčí firmy Vetropack Moravia Glass, která působí v Česku jako jediný recyklátor skla, jež z něj zároveň vyrábí nové skleněné obaly.
Proč má smysl třídit sklo?
1. Skleněné lahve lze používat až do doby, než se poškodí
Opětovné používání obalových materiálů je jedním z nejjednodušších způsobů, jak přispět k ochraně životního prostředí. Sklo je v tomto ohledu ideálním příkladem. Zavařovací sklenice lze používat opakovaně, dokud se nepoškodí. Některé skleněné lahve od piva, minerálních vod nebo džusů jsou vratné a mohou být naplněny znovu 20 až 50krát. Pokud není možné skleněnou lahev vrátit, je důležité si uvědomit, že sklo je plně recyklovatelné a rozhodně by nemělo skončit v komunálním odpadu.
Vyseparované použité skleněné obaly, které putují na recyklaci, jsou využity jako druhotná surovina
2. Sklo zachovává chuť i nutriční přednosti potravin
Mnozí z nás mají tendenci opakovaně používat plastové lahve a plnit je různými domácími šťávami, džusy nebo obyčejnou vodou. Na první pohled se nám zdají být praktičtější a lehčí než skleněné. Rozdíl však spočívá v kvalitě materiálu, který ovlivňuje chuť a vlastnosti nápoje uvnitř.
„Sklo je inertní a nereaguje s obsahem, takže je ideální pro balení potravin, nápojů a léčiv. Zabraňuje kontaminaci a zachovává chuť, vůni a kvalitu produktu. Poskytuje silnou bariéru proti kyslíku, vlhkosti a dalším vnějším faktorům, což pomáhá zachovat čerstvost a trvanlivost produktů, zejména citlivých položek, jako jsou potraviny a nápoje,“ vysvětluje docent Pavel Diviš z Ústavu chemie potravin a biotechnologií Vysokého učení technického v Brně.
Sklo je inertní a nereaguje s obsahem, takže je ideální pro balení potravin, nápojů i léčiv
3. 100% recyklovatelný materiál
Aby bylo možné zahájit proces recyklace skla, musí občané nejprve třídit použité skleněné obaly a následně je vyhodit do zeleného a bílého kontejneru, přičemž není nutné je předtím umývat nebo čistit. Obecně platí, že čím více recyklovatelných složek objemově vytřídíme, tím méně zbytkového nerecyklovatelného odpadu, který musí být likvidován na skládkách nebo ve spalovnách, zůstane.
Skleněné obaly nelze spálit, protože sklo je anorganický materiál, který se při spalování nerozkládá ani nehoří. V rámci procesu recyklace je ale možné sklo tavit a následně tvarovat. „Sklo je 100% recyklovatelný materiál. V rámci procesu recyklace se vyseparované skleněné střepy roztaví a směs se použije na výrobu nových skleněných výrobků,“ vysvětluje Miroslav Horký, vedoucí recyklační linky společnosti Vetropack Moravia Glass. Pokud lidé házejí sklo do komunálního kontejneru, přispívají tím jen ke zvyšování objemu odpadu na skládkách.
Skleněné obaly nemusíte před vyhozením do kontejneru vymývat
4. Nové skleněné obaly mohou obsahovat až 90 % použitého skla
Vyseparované použité skleněné obaly, které putují na recyklaci, jsou využity jako druhotná surovina, čímž se šetří primární surovina, v tomto případě například sklářský písek, a zároveň i energie na její zpracování. „Sklo se vyrábí především ze surovin, jako je písek, soda a vápenec. Recyklace skla snižuje potřebu těžit a zpracovávat tyto suroviny, šetří přírodní zdroje a chrání ekosystémy,“ pokračuje Diviš.
Podle Borise Sluky, generálního ředitele společnosti Vetropack Moravia Glass, není použité sklo odpadem, ale cenným zdrojem. „Použité skleněné lahve či potravinářské obaly nepovažujeme za odpad, ale za zdroj, protože nové skleněné obaly mohou obsahovat až 90 % použitého skla, pokud lidé v Česku budou házet použité sklo do zelených a bílých kontejnerů. Při recyklaci navíc sklo neztrácí žádné své původní vlastnosti,“ vysvětluje Sluka.
5. Nižší emise díky recyklaci
Výroba nového skleněného obalu z použitého skla vyžaduje méně energie a zároveň produkuje nižší emise CO₂ než výroba z primárních surovin. „Ročně dokážeme zrecyklovat až 170 tisíc tun použitého skla, přičemž jediným limitujícím faktorem je jeho nedostatek. Za každých 10 procent střepů, které přidáme do vsázky, ušetříme přibližně 3 procenta energie a 7 procent oxidu uhličitého. Pokud budou lidé házet nepotřebné sklo do zelených a bílých kontejnerů, můžeme tak společně přispět k ochraně životního prostředí v Česku,“ vysvětluje Sluka. Docent Diviš zároveň přibližuje, že každou tunou recyklovaného skla se lze vyhnout přibližně 300 kg emisí CO₂.
6. Nedostatečné množství střepů zvyšuje ceny obalů
Jak jste se mohli dočíst výše, sklo se vyrábí z písku, sody a vápence. Výroba skla z primárních surovin je nejen emisně náročnější, ale také dražší. „Jelikož se tyto materiály musí těžit a zpracovávat, používání recyklovaného skla (střepů) šetří těžbu surovin a související náklady na dopravu. To pomáhá snížit celkové náklady na výrobu skleněných obalů,“ uzavírá Diviš.
Sklo má vysoký recyklační potenciál
Související články
Sledujte nás v Google Zprávách