Vlaštovičník větší je houževnatá bylina, která dorůstá až do výšky jednoho metru. Patří do čeledi makovitých a poznáte ho podle charakteristických vroubkovaných listů a čtyřdílných žlutých květů s vystouplým středem.
Jeho název vychází z řeckého slova chelidon, které znamená vlaštovka a toto pojmenování s ní opravdu souvisí. Bylina totiž začíná kvést ve stejném období, kdy se vlaštovky vracejí do Evropy z teplých krajů.
Vlaštovičník větší - užitečná i nebezpečná bylina
Jak na bradavice?
Nejznámějším způsobem využití vlaštovičníku je léčba bradavic. Ze stonků po utrhnutí vytéká hustá oranžová šťáva (latex), kterou se postižené místo potírá po dobu 6 týdnů. Účinné látky vlaštovičníku dokážou tyto kožní výrůstky virového původu naleptat, díky čemuž se následně odloučí a odpadnou. Vlaštovičníková šťáva je vhodná zejména pro drobnější a mladší bradavice, záleží také na jejich umístění.
Hustá oranžová šťáva se aplikuje na bradavici po dobu 6 týdnů
Důležité je potírat pouze dané místo, vyhnout se zdravé pokožce a používat rukavice. V případě, že obtíže trvají nebo se výskyt bradavic rozšiřuje, je nejlepším řešením návštěva kožního lékaře. Před aplikací vlaštovičníku se vždy ujistěte, že se nejedná o mateřské znaménko nebo rozšířenou podkožní cévu – v těchto případech se vlaštovičník užívat nesmí. Pozor si dejte také na to, aby se šťáva nedostala do očí.
Vlaštovičník větší patří do čeledi makovitých
Žlučník, játra, krevní tlak
V lidovém léčitelství byl vlaštovičník hojně využívaným prostředkem na celou řadu zdravotních obtíží. Odvary se aplikovaly na kožní problémy, kuří oka, plíseň na nohou, svrab nebo hnisavé rány.
V podobě nálevů a tinktury se užíval i vnitřně, a to při obtížích se žlučníkem, játry a srdcem. Připisují se mu také pozitivní účinky na krevní oběh a krevní tlak, zkoumá se i jeho možné využití při léčbě onkologických onemocnění.
V současné době můžete v lékárnách a specializovaných obchodech najít tinktury, masti a extrakty na vnější použití, ale i sušené listy na přípravu čaje či kapsle k vnitřnímu užití. V případě zdravotních obtíží by ale mělo jeho používání být vždy schváleno lékařem a je nutné dodržovat doporučené dávkování. V opačném případě totiž hrozí závažné problémy.
Vlaštovičník má řadu pozitivních účinků na zdraví, zároveň ale obsahuje vysoký podíl toxických látek a ve vyšších dávkách může být smrtelně nebezpečný
Čím je vlaštovičník nebezpečný?
Účinné látky obsažené v listech, kořenech i latexu mohou ve správném a odborně schváleném množství pomáhat, obecně je ale vlaštovičník jedovatou rostlinou a je třeba s ním podle toho nakládat.
Problematický je především vysoký podíl alkaloidů, které ve vyšších dávkách ovlivňují fungování centrálního nervového systému, působí narkoticky, dráždí sliznice, působí dýchací potíže a v krajním případě mohou člověka i ohrozit na životě. Vlaštovičník není vhodný pro děti do 12 let, těhotné a kojící ženy a osoby s akutním zánětem jater či žlučníku. Během užívání je třeba zcela vyloučit alkohol.
