Vratné PET lahve fungují už v mnoha evropských zemích a i Češi se pomalu připravují na jejich povinné zálohování, jež by mohlo začít fungovat systémově v polovině příštího roku. Novelu příslušného zákona připravuje ministerstvo životního prostředí. Podle průzkumu společnosti Perfect Crowd, který mapuje postoj společnosti k plastům a zúčastnilo se ho 30 000 respondentů ve věku 15-55 let, vnímají Češi tento krok převážně pozitivně.

Výsledky průzkumu

  • 84 % lidí má nějaké povědomí o chystaném zálohovém systému, třebaže pouze 38 % o něm ví dobře. Postoj k jeho zavedení se tedy z celkového průzkumu jeví pozitivně. Navíc 76 % lidí zavedení podporuje a stejný počet jej považuje za prospěšný. 73 % pak souhlasí s tím, že by takový zálohový systém byl ekologický.
  • Jako hlavní pozitivum zavedení zálohového systému na PET lahve označují Češi to, že na ulicích a v přírodě ubude odpadků (66 %) a že více lidí bude díky tomu třídit plastový odpad (62 %). Pouze 6 % respondentů se domnívá, že zavedení zálohového systému na PET lahve nemá žádná pozitiva.
  • Většina lidí není schopna sama formulovat nějaká negativa zálohového systému, a pokud už nějaká negativa formulují, jedná se především o obavu ze zdražení produktu. Z nabízeného seznamu pak nejčastěji označují nutnost doma skladovat plastové lahve a že některé menší obchody nemusí lahve zpět vykupovat. 8 z 10 lidí považuje zálohový systém za srozumitelný a myslí si, že chápe, jak bude fungovat. Ostatní by uvítali především informace o tom, v jakém stavu musí lahve být, aby jim byla vrácena záloha, kteří prodejci a obchody budou mít povinnost lahve zpět vykupovat a také jakých plastových lahví se bude zálohový systém týkat.
  • Nadpoloviční většina se vyjadřuje tak, že by zálohový systém nijak negativně neovlivnil jejich ochotu nakupovat nápoje v plastových lahvích. Čtvrtina deklaruje, že by tento krok výrazně omezil jejich nákup či by dokonce plastové lahve přestali kupovat úplně. Zavedení zálohového systému tak především v počátcích může být trochu omezující, avšak pro většinu nikterak zásadní.
  • Průzkum potvrdil, že v samotné komunikaci zálohového systému je ještě prostor pro zlepšení, hlavně co se týče jejího dosahu. Komunikace je pro většinu považována za srozumitelnou a v tomto ohledu funkční, ale pouze každý třetí člověk si je jistý tím, že ji zaznamenal.

Jaký je váš názor na zavedení vratných PET lahví?

Souhlasím, považuji to za pozitivní krok 31 %
Spíše souhlasím, ale potřebuji více informací 3 %
Spíše nesouhlasím, přijde mi to zbytečné 12 %
Nesouhlasím, nevidím v tom žádný pozitivní dopad 54 %

Plasty z Evropy oceány neohrožují

Z odpovědí současně vyplývá, že lidé stále věří některým mýtům a negativní tvrzení o plastech považují za pravdivá. Například 9 z 10 lidí věří tomu, že většina obalového odpadu je z plastů, přestože jeho podíl tvoří 19 %, ve srovnání s papírem a kartonem, které se na celkovém odpadu podílí 40 %. Řada respondentů si také mylně myslí, že oceány jsou zamořeny obaly pocházejícími z Evropy.

I když dle dostupných a ověřených zdrojů je již známo, že plast, který se likviduje v zemích s fungujícím systémem nakládání s odpady, se do oceánu nedostane a 80 % odpadu ve světových oceánech pochází z pevniny, především z rozvojových zemí. Neznamená to ale, že třídění a recyklace nemá smysl. Funkční systém nakládání s odpady by se měl rozšířit i za hranice Evropy a podpořit změny i v zemích, v nichž je zatím pouze okrajovým tématem.

Kde najdete více informací?

Pozitivním zjištěním je, že tři čtvrtiny všech dotázaných by se chtěly dozvědět více o výrobě, zpracování, dopadech či recyklaci plastů. Konkrétně by je nejčastěji zajímaly informace zejména o recyklaci plastů, vlivu plastů na zdraví člověka a likvidaci plastového odpadu.

K tomuto účelu vznikla také metodická příručka Ekoabeceda, kterou pro učitele a pedagogy na základních a středních školách připravil školní recyklační program Recyklohraní a vzdělávací iniciativa Replastuj. Ucelené informace a inspiraci zde ale najde každý, kdo chce o udržitelném rozvoji a ochraně životního prostředí získat kompletní informace.

Zdroj: replastuj.cz, www.mzp.cz

Související články