Příroda přirozeně používá procesy vedoucí k zachování druhu. Při přemnožení nějakého druhu pak vzniká nerovnováha, ke které je třeba se postavit se zdravým úsudkem. Některé druhy jsou pro člověka, který pěstuje zeleninu, ovoce, či jiné plodiny při přemnožení nežádoucí a škodlivé. Zároveň ale tito škůdci slouží jako potrava. Mají totiž své přirozené predátory, kterým zajištují jejich biologické potřeby. Tento proces funguje napříč celou přírodou a je to cyklus, který je třeba chránit. Proto je vhodné k eliminaci škůdců využít buď jejich přirozených nepřátel, nebo šetrné biologické preparáty. Budeme-li hovořit o velmi drobném savém a žravém hmyzu, lze využít právě bioagens. Tito malí, nenápadní, ale velmi draví roztočí, vosičky a larvičky si s těmito škůdci docela hravě poradí a jejich predací tak nedojde k zamoření prostředí nežádoucími chemickými látkami. Přírodní koloběh může pokračovat dál a nenarušuje se tím potravní hierarchie, díky které jsou naživu i další, podstatně větší, živočichové. My, jako člověk, jsme na vrcholu tohoto řetězce, a proto bychom měli být velmi obezřetní, protože co do něj zasejeme, tak také sklidíme.
V poslední době, díky pěstování stejných plodin na jednom pozemku, nedodržováním zemědělských pravidel a postupů našich dědů se vytvořila nerovnováha, díky které se vyskytuje kromě nedostatečné vlhkosti v půdě, ubývající humusové vrstvy, která je velmi labilní i větší množství škůdců, kteří nás překvapí většinou nepřipravené. Přirozených predátorů a užitečného hmyzu začíná být poskrovnu, díky nešetrnému chemickému ošetření za cílem zlikvidovat škůdce. Nejenom bioagens, mikrobi, hlístice, ale i vyšší organismy zajištují v přírodě přirozenou rovnováhu mezi užitečnými organismy a škůdci. Pokud si je ovšem chceme udržet k našemu prospěchu, musíme začít u sebe. Vytvořte si alespoň na zahradě, nebo ve svém bezprostředním okolí podmínky takové, aby se tam této křehké symbióze dařilo. Sami po čase uvidíte že selský rozum ukáže tu pravou cestu a že vaše úsilí není zbytečné. Někdy zkrátka postačí přírodě trošku pomoci.
Dnes jsou již v obchodech tito pomocníci snadno k dostání. A o jaké se přesně jedná? S čím vším nám mohou pomoci? Lze je rozdělit do základních skupin. A to na predátory, parazitoidy a dravé roztoče. Patří sem i půdní bakterie. Začneme tedy rovnou nimi. Půdní bakterie Bacillus thuringiensis jsou základní složkou různých biopreparátů. Osvědčil se např. v boji s housenkami zavíječe zimostrázového a s píďalkami.
Majitelé skleníků a zimních zahrad tyto bioagens velmi ocení. Bioagens potřebují ke svému životu teplotu, která není nijak výrazně kolísavá. Toto se dá nejlépe docílit ve sklenících nebo interiérech. Po vypuštění si predátor hledá sám svoji kořist – škůdce, což je pro něj přirozené. Tato ochrana je skoro bez práce. Jediné, na co je třeba ale myslet, je následné a uvážlivé používaní postřiků proti jiným neduhům např. plísním. Tyto bioagens jsou na chemické přípravky citliví, a tak by se stal celý proces započaté biologické ochrany kontraproduktivní.
Snad každý zahrádkář se někdy setkal se mšicemi. Pokud se ve skleníku přemnoží, dokážou napáchat pěknou paseku. Pohled na deformované listy rostlin, polepené medovicí, nebo dokonce výskyt virových chorob, které mšice přenáší, neudělají radost nikomu. A právě s nimi lze ve skleníku hravě zatočit pomocí jejich přirozených nepřátel v podobě Aphidoletes aphidimyza a Aphidius colemani. Tyto šikovné vosičky kladou svá vajíčka do těla mšic, kde proběhne i jejich další vývoj a mšice jsou v důsledku toho úspěšně zlikvidovány. V porostu se dále množí do té doby, dokud mají na čem parazitovat.
Jedním z dalších šikovných parazitoidů je Trichogramma. Ta nám pomůže v boji s moly jak s potravinovými, tak i se šatními. Na rozdíl od různých lepových lapačů, které zachytí dospělce, úspěšně bojuje s nakladenými vajíčky, do kterých naklade vajíčka svá. Stačí ji jen umístit do místa, kde moly máme a se zbytkem si už Trichogramma poradí sama.
Dnes velice rozšířenou a diskutovanou skupinou jsou parazitické hlístice, které najdete v produktech nemaplus, nematop, nemastar, nema-care, nema-green, nemapom a nemaplus antfree. Jsou to ohromní pomocníci, kteří se běžně vyskytují v půdě. Tyto hlístice pomohou se škůdci nejen na zahradě, ale i v domácnosti. Seznam škůdců, se kterými nám mohou pomoci by byl opravdu docela dlouhý, nicméně z těch nejhlavnějších a nejběžnějších jsou to smutnice, lalokonosci, květilky, krtonožky, mravenci a další. Hlístice se využívají po celém světě jako účinná a šetrná ochrana před různým nežádoucím, či přemnoženým hmyzem. Hlístice se tím pádem dá cíleně použít proti konkrétnímu druhu a nedochází k eliminaci jiných užitečných organismů. Do těla oběti se hlístice dostanou tělními otvory škůdce. Uvnitř těla hostitele proběhne vývoj hlístic a jejich rozmnožení. Poté opustí uhynulé tělo a hledají si dalšího hostitele. U smutnic je obrovskou výhodou, že na rozdíl od žlutých lepových desek, které asi každý z nás už někdy použil, hlístice umí hravě zahubit larvičky, které parazitující na koříncích rostlin.
Jednou z hlavních výhod použití bioagens a biologických preparátů je, že jsou šetrné k přírodě, lidskému zdraví a nenarušují přirozené pochody v přírodě. Není třeba ani dodržovat žádnou ochrannou lhůtu. Je také udržena rovnováha, aby škůdci nepřesáhli míru, kdy by způsobené škody byly již neúnosné. Na rozdíl od různých chemických přípravků na ně nevzniká rezistence. Matka příroda zázraky umí, jen je třeba si na ně chvíli počkat. Ale pak to opravdu stoji za to!
Více najdete na https://www.biocont.cz