Zimolez obecný (Lonicera caprifolium L) je dekorativní popínavá rostlina vhodná do záhonků umístěných poblíž zdí nebo plotů. Ještě lépe působí, bude-li se pnout po pergolách, altáncích a jiných zahradních konstrukcích. Jeho dlouhé stonky dorůstající až 6 m jsou zdobeny vstřícnými eliptickými listy, ještě větší ozdobou jsou však bohaté trubkovité květy, které se postupně otvírají a někdy vydávají kořenitou vůni. Příjemně působí i malé třešňově červené plody ve velikosti hrášku.

Kdo si chce tuto rostlinu pořídit do zahrádky, měl by vědět, že zimolez je opadavá dřevina, vyskytující se v celé řadě nejrůznějších druhů lišících se velikostí, tvarem a vybarvením květů i obdobím květenství. Takže milí pěstitelé, neberte hned první kus a pořádně se porozhlédněte po nejvhodnější rostlině! Mezi nejčastěji pěstované druhy patří zimolez japonský (Lonicera japonica) a zimolez pýřivý (Lonicera xylosterum). Některé rostliny se ale prodávají pouze pod latinským názvem, jako například Lonicera serotina. Asi nejpodobnější zimolezu obecnému je zimolez ovíjivý, který rozlišíme podle jediné maličkosti, a sice že nemá terčově srostlé horní páry listů.

Zimolez obecný pochází z východní Evropy, kde se stal oblíbenou zahradní rostlinou. Často však zplaněl, takže se nedivme, když se s ním o dovolené v přímořských státech setkáme i ve volné přírodě. Se zplanělými rostlinami se ovšem můžeme setkat i u nás, nejčastěji na vápencovém podkladu v nadmořské výšce od 300 do 500 m n. m. Původní vlastí zimolezu japonského samozřejmě nemůže být nic jiného než Japonsko a přilehlé části východní Asie.

Květenství

Zimolez obecný kvete v našich podmínkách od května do července, plody zrají od srpna do září. V přibližně stejné době kvete i zimolez japonský, zatímco Lonicera serotina má posunutou dobu květu od července do října.

Pěstování

Prakticky všechny druhy zimolezu vyžadují slunné stanoviště, ještě lépe polostín, na druhé straně ale potřebují trvale vlhkou půdu, která nesmí nikdy úplně vyschnout.

Po odkvětu nezapomeňme odstranit výhony s odkvetlým květenstvím až k nejbližším pupenům. Řez provádíme po odkvětu, kdy odstraňujeme staré a nežádoucí větve. U starších rostlin zkraťme výhony asi o 1/3 délky, aby pravidelně nasazovaly nové. Přerostlé zimolezy můžeme počátkem jara zastřihnout až na výšku 60 cm a celkově je zmladit.

Pokud chcete tuto rostlinu množit, věřte, že nejjistějším způsobem bude hřížení. To provedeme tak, že zdravé výhonky ohneme, překryjeme zemí a necháme je zakořenit. Pak už je jen oddělíme nůžkami od mateční rostliny.

Zimolezy můžeme ovšem množit i pomocí řízků, které odebereme během léta a zapíchneme do pěstebního substrátu v pařníčku.

Zajímavosti

K domácímu zužitkování není zimolez obecný vhodný, jeho plody jsou navíc jedovaté a způsobují nevolnost provázenou zvracením a krvavými průjmy. Čínská medicína však hojně využívá poupata a plody zimolezu japonského, které obsahují řadu látek upotřebitelných v přírodní farmacii. Plody zimolezu pýřivého zase slouží jako lék v Bachově terapii. Ke konzumaci lze zatím použít pouze zimolez kamčatský, známý pod názvem kamčatská borůvka.

-šum-

Foto: www.isifa.com, www.thinkstock.cz